Denní stacionář Helias Ústí nad Labem – pracoviště nejlépe placených sociálních pracovnic v ČR

Pokud jste v uplynulých letech odvedli nějaké daně, dost možná jste přispěli na elektromobil Škoda Enyaq pro každou z paní Brožových – matky a dcery, ředitelky a sociální pracovnice denního stacionáře pro mentálně postižené klienty Helias Ústí nad Labem, o.p.s.

Píšu „dost možná,“ protože respektuju presumpci neviny. Může se stát, že k žádným pochybením nedošlo, ale paní ředitelka Brožová a její dcera by v tom případě měly několik věcí vysvětlit. Zatím to vypadá, že nemají tak úplně čisté svědomí.

Reportáže Jana Tuny, které poprvé upozornily na podezřelé praktiky ohledně stacionáře Helias:

První díl

Druhý díl

Ve zkratce: pana Tunu zaujaly stánky s předraženým ovocem (kilo jahod za 600 Kč). Když se celkem logicky ptal, proč stojí tolik, řekla mu prodejkyně, že polovina z částky jde na „postižené děti v Ústí.“ Konkrétně na denní stacionář Helias Ústí nad Labem, o.p.s., který se stará o mentálně postižené klienty s poruchami autistického spektra.

Bohulibá činnost, že? Ani ne. Nebudu tady vypisovat do detailů všechny problémy (pusťte si videa). Trochu kontextu pro neznalé: obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) jsou druhem nestátních neziskových organizací, které vznikají za účelem zvýšit obecné blaho. Nejsou to s.r.o., nesmí hromadit zisk. Za své služby mohou vybírat peníze (a také to dělají – rodiny postižených klientů platí Heliasu za péči o své příbuzné), avšak jen na ufinancování svého provozu. Z větší části pak tito poskytovatelé sociálních služeb inkasují peníze od státu (tyto peníze jdou přes sociální odbor Krajského úřadu), někdy dostanou mimořádnou dotaci přímo od MPSV (jako v minulosti za zhoršené podmínky poskytování sociální péče v období pandemie) a taky dost podstatné dotace chodí z EU (opět jsou přerozdělovány přes Kraj).

Konkrétně Helias v uplynulém roce podle své povinně zveřejňované závěrky obdržel sedm milionů na dotacích (myšleno od státních institucí nebo EU), asi 1,2 milionu na příspěvcích od klientů (a jejich rodin) a 42 tisíc Kč na darech (tzn. peníze plynoucí od soukromých osob – fyzických či právnických). To znamená, že i pokud celá tato částka plynula od Ovoce od cesty, s.r.o., které prodávalo celé léto kilogramy ovoce za stovky korun, ve stacionáři skončilo JEN 42 tisíc Kč. To fakt za celé léto prodali ovoce jen z 84 tisíc? 

Majitelem a jednatelem firmy Ovoce od cesty, s.r.o. je bývalý přítel paní Brožové mladší, sociální pracovnice Heliasu. To je jen taková perlička. V dozorčí radě má paní Brožová vlastní dceru a manžela, protože ti nejlépe dohlédnou na to, jestli se tam nedějí nějaké nekalosti.

Už tohle by mělo zvedat obočí, ale když se v tom pan Tuna začal trochu rýpat, vyšlo najevo, že Helias dostal dotaci z EU na dvě celkem drahá elektroauta, Škody Enyaq, ve výši 95 % jejich ceny. Tato auta měla vozit klienty stacionáře, ale podle mnoha svědectví ve videu se v něm vozily z práce a do práce hlavně paní Brožová a paní Brožová.

Paní Brožová mladší, sociální pracovnice Heliasu, navíc asi nebude nejostřejší tužka v penále, protože na svém donedávna veřejném instagramovém profilu sdílela konverzaci se svou kamarádkou, ve které plánovaly cestu právě jedním z elektroaut – s takovými detaily, že pojedou šest hodin a budou dvakrát zastavovat na dobíjení. Instagramový profil paní Brožové je vůbec jedna perlička za druhou, protože obsahoval veřejně dostupná videa jejího luxusního majetku, rozbalování „dárku od maminky“ – kabelek Dior (proč jsou to vždycky kabelky?) a fotek z luxusních dovolených. Ústecký kraj je bohatý kraj a sociální pracovnice se u nás mají dobře.

V těch dvou asi půlhodinových videjích je toho mnohem víc. Beru si to trochu osobně, protože tohle jsou přesně příběhy, kvůli kterým si lidé myslí, že neziskovky jen čerpají peníze z EU na luxusní auta. No, některé možná ano. Je to výsměch daňovým poplatníkům, je to výsměch rodičům postižených klientů, a je to výsměch hlavně dlouhodobě podfinancovaným neziskovkám, které poskytují sociální péči v kraji, kde je tato péče opravdu potřeba! Jsem účetní, účtuju (taky) neziskovky, vidím jako z první řady do financí jiných ústeckých poskytovatelů sociálních služeb. Takových, které musejí dokládat každou korunu na výplaty terénních osobních asistentů, kteří dělají extrémně těžkou a extrémně záslužnou práci, a kteří za ni berou třeba 24 tisíc hrubého. Díky těmto asistentům mohou tělesně nebo mentálně postižení lidé žít u sebe doma a zachovat si určitou míru autonomie, protože jinak by museli do ústavů, kde je péče o ně mnohonásobně dražší (nehledě na pohodlí a určitou důstojnost těch nemocných lidí).

Je v zájmu nás všech, abychom měli fungující sociální systém. Tuhle formu sociální péče může jednou potřebovat kdokoliv z nás – nedejbože vám upadne na schodech dosud samostatná babička a zlomí si krček, nebo se vám narodí postižené dítě, a začnete hledat možnosti, jak pro ně zajistit péči, abyste mohli dál pokračovat ve své práci a vydělávat, protože na OČR dlouho nepřežijete. Neziskovky (některé tedy – dívám se na vás, paní Brožová a paní Brožová) doslova SUPLUJÍ povinnosti státu starat se o ty nejslabší. Pro mě je to doslova důvod, proč stát vůbec existuje – chci fungující dálnice a chci, aby na ulici neumírali lidi, co se o sebe nedokážou postarat, a to je víceméně všechno. Neziskovky zajišťující sociální péči prostě POTŘEBUJEME, bez dotací by tahle forma pomoci byla tak drahá, že by byla pro většinu lidí v kraji nedostupná (teď platí klienti za hodinu domácí péče okolo symbolických 130 Kč). Kraj po nás chce velmi podrobně vyúčtovat každou korunu, což pochopitelně děláme. A pak se koukáte na instagram paní Brožové, která jezdí Enyaqem.

Velkou tragédií Heliasu je, že to je jediný stacionář pro autisty v kraji. Nepochybuju o tom, že pro ně pracuje i řada obětavých, laskavých lidí, díky kterým nejspíš služby, které svým klientům poskytují, jsou neocenitelné pro ně i pro jejich rodiny. Tihle zaměstnanci berou (podle reportáže) mezi 19 – 24 tisíci hrubého, pak asi nějaké bonusy (zvýšit zaměstnancům neziskovky základní mzdu je cesta do pekel, protože skoro nikdy předem nevíte, kolik dostanete z rozpočtu peněz na další rok – takže jim dáte do základu o něco málo víc než minimální mzdu, a když vám pak nějaké peníze zbydou, dáváte jim bonusy). Systém je takto nastaven. Jenže paní ředitelka Heliasu má zřejmě nějaké známé na krajském úřadě, nebo v tom prostě umí chodit.

Nenávidím korupci obecně, ale pokud někdo využívá svého postavení jediného poskytovatele péče o autisty v kraji k vlastnímu obohacení, to je teda vyšší dívčí a mělo by to být posuzováno jako samostatná kategorie.

Prosím, podívejte se na videa a sdílejte je, pokud můžete. Tahle záležitost nesmí být zametena pod koberec. Pokud došlo v Heliasu k pochybení, je opravdu důležité, aby byli viníci potrestáni. Systém přidělování (a hlavně využívání) dotací na sociální péči musí být transparentní. Jednou může osobního asistenta nebo služby denního stacionáře potřebovat každý z nás a je v zájmu nás všech, aby zaměstnanci v sociálních službách byli dobře zaplaceni a měli fungující pomůcky!

A prosím, nedělejte z tohoto případu závěr, že všechny neziskovky jsou zkorumpované, i když to k tomu trochu láká. Sama se zaručuji za to, že existují neziskovky, které velmi úsporně hospodaří se svými zdroji, aby zajistily základní péči lidem, kteří ji nejvíc potřebují, a kterou může kdykoliv potřebovat kdokoliv z nás. (Asi se jedná o neziskovky, které nemají přátele na krajských úřadech a na ministerstvech.) Případy jako je tento bohužel nesmírně ubližují právě takovým neziskovkám, které se čestně pohybují v zákonem daných mantinelech.

Bože, jak jsem nasraná!

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články