Šašek na Hrad !

Díky internetu se celá republika baví videem, kde školou povinné děti kladou panu Babišovi primitivní otázky, na které nezná odpověď.

Moderní doba, v níž snad žijeme, má dříve netušené možnosti, z nichž jedna je rychlé šíření informací i do nejzapadlejší vísky. I když díky jejich počtu drtivá většina zapadne a zmizí pod přívalem dalších, některé svou razancí a překvapivostí zůstanou nepochybně v trvalé paměti současníků a budou žít svým vlastním životem ještě dlouho.

Velký třesk možno položit do historického projevu generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše na Červeném hrádku v roce 1989. Kdosi nejen že nahrával jeho spontánní projev, ale současně jej i natáčel na filmový záznam a poté vypustil do veřejného prostoru. Občané Československa byli poprvé svědky nekašírovaného a nepřipraveného projevu faktického vládce země. Počáteční pobavení nejen z dikce, ale i obsahu projevu vystřídalo zděšení z dříve tušeného a nyní jasného poznání, že v čele státu je nefalšovaný blbec. Tedy nikoli vulgární označení v afektu, ale veřejně potvrzené skutečnosti intelektu. Jak to urychlilo pád komunismu jasné není, ale podstatný příspěvek to nepochybně byl.

Můžeme zmínit rovněž „odklonění“ chilského pera panem Václavem Klausem, případně „virózou“ jeho následovníka v místnosti s korunovančními klenoty, kde opravdu hrozilo, že je bude nutné po skončení jeho audience očistit od natrávenin po předchozím zasedání na ruské ambasádě.

Současný cirkus, zvaný presidentské volby, které začínají lézt na nervy svou všudypřítomností, byl obohacen dalším záznamem, kde v hlavní roli hrál jeden z podstatných kandidátů na hlavu státu. Děti věku 13 – 14 let kladou otázky, na které by správně odpověděl nepochybně i slabší absolvent základní devítileté školy. Pan kandidát nejen, že odpovědi neznal, ale stačil ještě temto dětem sdělit, že „jsme opravili Státní operu“ , tedy obvyklou mantru, co všechno „jsme dokázali“. (žádná jiná vláda před „nimi“ samozřejmě nikdy nic neopravila). Děti na poodobná sdělení zvysoka kašlou, na rozdíl od příznivců na volebních mítincích, kde jsou podobná prohlášení odměňována potleskem a skandováním. Nevím, co si žáci po návštěvě pana Babiše mezi sebou sdělovali, ale nic lichotivého to nebylo.

Nevím, kdo poradil panu Babišovi tento spanilý výjezd. Každý jen trochu uvažující jedinec musel dobře vědět, že pokud dojde k situaci, že žáci budou klást panu kandidátovi předem necenzurované otázky, může nastat katastrofa. V podobném prostředí nezazní zvyklé dotazy stran nabytí peněz, vlastnictví Čapího hnízda či zámečku ve Francii, na které je už pan Babiš dobře vycvičen. Děti se začaly ptát na to, co se právě v osmé třídě učí. A absolvent vysoké školy, bývalý ministr české vlády a její premiér byl přistižen, že na ně nezná odpověď. Chvílemi vypadal jako kvintán, přistižený při defloraci.

Loutkovodiči pana Babiše to tentokráte opravdu pohnojili. Podařilo se jim představit svého chlebodárce jako primitiva, který nezná odpovědi na úplně běžné věci, které se nemusí dospělý člověk učit, protože je prostě zná. To, co jsme tak všichni tušili a někteří to přezevšechno nechtěli vidět a slyšet, je náhle mezi námi, jednoznačné, nesestříhané, stejně jako Jakešův slovní salát.

Začíná být jasné, proč Andrej Babiš nechodí do veřejných debat. Představa, že dostane otázku, kolik končetin má zdravý člověk nebo vyjmenovat bez chyb čtyři roční období, musí pro něj být noční můra. Každý normální jedinec by po podobném extempore okamžitě odstoupil z kandidatury. Něco mi říká, že v tomto případě tomu tak nebude a že tento virální šot nijak podstatně nezahýbá volebními preferencemi.

Což má – bohužel – smutnou výpovědní hodnotu o jeho voličích.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články