Bude Evropa dál hloupě „zelenat“, nebo konečně dostane přednost rozum?

Evropská komise se už léta snaží dostat náš kontinent do kolen svou velice hloupou a agresivní snahou o „nulové emise“ u automobilů. Proto přišla s návrhem zakázat od roku 2035 auta se spalovacím motorem.

Proč považuji tuto snahu EK za hloupou? Protože opravdu hloupá je, a je to jasné každému, kdo používá selský rozum. Vždyť i ta elektřina, která pohání elektromobily, se musí nějak vyrobit, a ať se nám to líbí nebo ne, většina se jí vyrábí způsobem, který za sebou emisní stopu zanechává.

Všichni také tušíme, jak velké ekologické a ekonomické problémy nastanou, až bude třeba likvidovat například vysloužilé solární panely nebo „větrníky“. Podobných problémů s vlivem na životní prostředí je při výrobě a ještě více u likvidace „zelených technologií“ mnohem více a týkají se všech těchto alternativních zdrojů.

Nedávno mi na FB přistála fotografie kolony vozidel na zablokované zimní dálnici s komentářem: „Stojíte celou noc v koloně ve svém elektromobilu, venku mrzne a tak musíte topit. Přitom sledujete, jak vám klesá kapacita baterie.“ Představil jsem si pár tisíc elektromobilů v takové situaci a přemýšlel, jak dlouho by pak trvalo odtažení všech aut k nabíječkám. No, není to moc optimistická představa.

Dnes mne potěšila zpráva, že Německo a Itálie hrozí zablokováním hlasování o plánu EU zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacím motorem. Proč mne to těší? Protože nevěřím tomu, že jsme schopni zvládnout všechny přípravy takovým způsobem, aby se automobil znovu nestal jen výsadou horních deseti tisíc, mezi které většina z nás nepatří. Nevěřím těm naivním ekooptimistům, podle kterých to dopadne dobře, protože vědci pod tlakem rychle vymyslí, jak to vše provést.

Pamatuji dobu, kdy po sjezdu KSČ byly noviny plné slibů, na co vše se v příští pětiletce můžeme těšit. Většinou jsme na to reagovali slovy: „Co nelze udělat, lze naplánovat!“ Někteří k tomu ještě dodávali: „Sliby se slibují, blázni se radují.“

Jsem rád, že naše republika patří mezi země, které vydatně pomáhají Ukrajině, napadené Ruskem. Doufám, že se Fialova vláda přidá i k této německo-italské iniciativě a dokáže, že vedle velkého srdce máme i zdravý selský rozum.

Mám rád přírodu. Nedávno jsem o tom psal v článku „Ekologie i na talíři“. Při hledání ekologických cest je ale třeba dávat pozor, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Držím palce Německu i Itálii, aby ustály tlaky ekoteroristů a podařilo se jim konečně nastartovat proces rozumného přezkoumání a přehodnocení spousty hloupých nápadů, které se rodí v Evropské komisi. V opačném případě totiž jen nahráváme na smeč populistickým politikům, kteří umí dobře využívat jak hlouposti návrhů EK, tak i omezenosti určitého spektra naší společnosti.

Fandím zelené Evropě, ale ne za jakoukoliv cenu. Není třeba jít cestou revoluce. Ta, jak už dlouho víme, požírá své děti. V tomto případě bychom těmi požranými dětmi byli právě my, včetně našich potomků.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články