Některé velikonoční zvyky jsou lepší než jiné

„Ne, děkuji, já se toho neúčastním,“ by mělo bohatě stačit na to, aby muž s pomlázkou ženu nechal tzv. uschnout a šel o dům dál. Ale osvěta ohledně konsentu má v Česku ještě dlouhou cestu před sebou.

Na rozdíl od jiných žen mám to štěstí, že mužům v mé rodině tento zvyk vždycky připadal trochu debilní. Jen co se můj bratr vymanil z vesnického peer pressure, taky hodil pomlázku do kouta a na velikonoční pondělí už prostě jen nahlížel jako na skvělou příležitost strávit celý den hraním počítačových her.

Konsent.cz zveřejnil statistiku, podle které sice šlehání pomlázkou nemá rádo 55 % mužů a 79 % žen, přesto se jí více než polovina z nich účastní, protože je to tradice. No, v Somálsku a jiných afrických zemích zase dodnes tradičně mladým dívkám odřezávají části genitálií. Prostě argument tradicí se mi nezdá příliš dobrý.

Na sociálních sítích se pravidelně touhle roční dobou vyrojí hromady svědectví žen, které mají na tuhle roztomilou tradici svoje vlastní vzpomínky. Protože když vezmete obyčej, který zahrnuje švihání pomlázkou nebo jalovcem, a dáte ho do rukou národu, který si stále ještě myslí, že fyzické tresty u dětí jsou legitimní výchovný prostředek, nebo že za znásilnění si oběť někdy může sama, co by se tak asi nejhoršího mohlo stát?

„Většina koledníků to dělá jemně, nemá to bolet, jde o tu symboliku,“ zní obvykle hlasy obhajující pomlázku, a mají úplnou pravdu! Symbolicky má prut nebo větvička jalovce předat dívce mladost a plodnost, za což mají být koledníci odměněni malovaným vejcem a čokoládou. U nás na Moravě pak i chlastem, protože tam jde tenhle zvyk ruku v ruce s naprosto neřízeným litím tvrdého alkoholu. Kdo by mohl něco namítat proti mladosti a plodnosti, co?

Klidně. Prosímvás, pomlázku nechce nikdo plošně zakazovat. Jenom je dobré si ověřit, že se jí účastní pouze ti, kteří o to skutečně stojí. Já ne: symbolické násilí je za mě také násilí a zadruhé od cizích dospělých mužů považuju i letmý dotyk za nevítané narušení osobního prostoru.

Jasně, že mě nebaví dostávat někdy i nevyřčené nálepky úzkoprsé feministky a frigidní ženy. Ono by bylo fakt jednodušší to prostě vydržet, usmát se a poděkovat. Koneckonců ti muži to leckdy myslí dobře a vůbec nechápou, že to někdo vidí jinak, jak ostatně začal i příběh z perexu. Dobromyslný padesátiletý muž, hlídač z budovy, ve které jsem pracovala, si prostě vůbec nepřipouštěl, že žena by mohla vyšupání odmítnout, nikdy se s tím asi nesetkal.

Snažila jsem se mu to slušně a vstřícně vysvětlit. Nakonec to nějak přijal, ale myslím, že z jeho pohledu jsem byla první vlaštovkou divného nového světa, který chce bořit zavedené tradice, ve kterém není přijatelné ženě otevřít dveře či jí pomoct do kabátu, ve kterém se ženy už neusmívají, když je někdo letmo plácne po zadku, protože „je vyšpuleno.“

No, za mě je normální respektovat, že NE znamená NE. Až to bude normální i pro ostatní, nebudu muset psát tyhle úzkoprsé články. Konsent by měl být normální ve všech mezilidských vztazích. Nikdo na vás nesmí sahat, pokud si to sami nepřejete. K tomu by měly být vedeny už malé děti. A jde to ruku v ruce s tím, že jim řekneme, že ani ony nesmí sahat na nikoho, kdo si to nepřeje.

Můj otec tráví Velikonoce na pouti do Santiaga de Compostela. Jako obvykle je o krok před ostatními. Trochu mu závidím. Olga a já jsme letos byly trochu nemocné, takže je trávíme taky nejlíp, jak umíme: společným hraním a odpočíváním na zahradě. Ale myslím, že na příští rok vymyslím nějakou úplně novou rodinnou tradici. Něco velkolepého a symbolického, třeba cestu do dalekých krajů, kde mají lidé úplně jiné velikonoční zvyky. Je velká šance, že budou trochu inteligentnější než u nás.

Každopádně – na Velikonoční pondělí k nám nechoďte.

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

13 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Pavel Dvořák
Pavel Dvořák
1 rok před

Skutečnou podstatu tohoto velikonočního zvyku by osvětlil sexuolog či gynekolog, či zastánce Freudova učení. Jaro je dobou vzniku nového života – tedy početí. Dle Freuda je pomlázka falickým symbolem (https://www.ordinace.cz/clanek/falicky-symbol/) a nabízená vajíčka jsou souhlasem k oplodnění. Pošlehání hýždí – pánevní oblasti prospívá k jejímu prokrvení a případné ovulaci a vesměs zvyšuje sexuální touhu. Čili tento prastarý zvyk byl motivován zákonem zachování rodu.
Dnešní mládež ovšem dává přednost počítačovým hrám a mobilům a sex už ji nezajímá. A tak nám klesá porodnost se všemi problémy, které s tím souvisejí.
A my dědci už to nevytrhneme.

Vladimír T. Gottwald
1 rok před

Stejně je ten obřad „pomlazení“ vrbovým protutím, jen jakousi „koruptelou“, pozůstatkem čehosi dávnějšího, čehož smysl už snad ani moc nechápeme či neznáme, a tak se to stalou pouhou tradicí. Přesto i já tradici pomlázky stále držím, i když po svém. Takže, jako každoročně, jsem si i letos na Bílou sobotu upletl pomlázku. Takzvanou „apoštolskou“ – z jednoho proutku středového, dvanácti proutky opleteného, tak pružnou, že se dá stočit do kapsy. Což je však u mne vcelku zbytečné, protože není proč ji do kapsy stáčet, dlouhé roky jsem s ní při pondělku jen pohladil párkrát maminku po prdelínce (obvykle se pak… Číst vice »

Last edited 1 rok před by Vladimír T. Gottwald
Vladimír T. Gottwald
1 rok před

Díky, za pochvalu! 🙂
Pravda, já vůbec neříkám, že to dělám správně, ale dělám to po svém, jak mne to těší. .

Jiljí Záruba
1 rok před

Máte pravdu, dnes už je to jen nepatřičný zvyk. Dovolte osobní pohled. Coby školou povinní vesničtí kluci na přelomu 60. a 70. let jsme brali Velikonoční pondělí jako příležitost k „povolenému“ laškování s děvčaty téhož věku, které mohlo být díky tomu víc „tělesné“, dotyk pomlázkou byl symbolický a mnohdy se ani nekonal (konal se jiný dotyk, příhodný věku). Tak na to vzpomínají i tehdejší děvčata, dnešní důchodkyně (měli jsme sraz po padesáti letech ze školy). Pokud se podíleli starší kluci nebo dospělí, pak hlavně při výrobě pomlázek (chodili jen za „svými“ děvčaty, nikoliv dům od domu), ty byly možná větším předmětem… Číst vice »

Jan Šik
1 rok před

My doma k této tradici taky lásku nechováme, proto se zavíráme a Velikonoce bereme jako dobu odpočinku, jediné svátky v roce, kdy nepřijímáme žádné návštěvy a chceme klid. Nejde o křesťanskou tradici, ke které mám blíž, ale pohanskou a mě na ní hodně vadí ten alkohol. Jsem z kraje, kde se pije do mrtva. Ale doba se mění. Není to ještě tak dávno, kdy se po vesnici potácela opilá skupina šlehačů. U nás na vesnici je to pryč. Vidím jen mladé otce se syny, kteří obejdou pár známých a domů přijdou střízliví. Jinak já manželce natrhám zlatý déšť a dostanu… Číst vice »

jana melišová
jana melišová
1 rok před

Zaujímavé čítanie, díky, prajem krásne jaro.

Filip Vracovský
Filip Vracovský
1 rok před

Já jsem dneska ráno dal Haničce Velikonoční pusu , ten zvyk nedržíme už leta. Pokud to někde baví obě strany, nic proti…. Jeden článek sem někdy až se na něj budu cítit. Ten co jsem Vám slíbil, o dětech vyrůstajících v těch našich skvělých tradicích. S čím se často potýkají a pomáhám jim bojovat, jenže to musí přijít… Aby to nebylo adresné ( někteří studenti ví že píšu) a nikoho to nebolelo. A aby to nebylo plytké.

Jara Rankova
Jara Rankova
1 rok před

Moc hezky clanek, pripomel mi tradici pred 68. rokem a nikdy jsem nic kruteho nezazila, meho dedy se baly kdysi cele Frantiskovy Lazne a pozdeji mala vesnice Hazlov. Tady se proste jen hledaji vajíčka, zadne pomlazky nejsou a deti behaji po zahrade a soutezi, kdo ma v kosiku vice vajicek. Snad jen ukrajinska a polska komunita to slavi vice, my Cesi uz jsme zpohodlneli. Ale nemohu mluvit za vsechny, kazda rodina to ma jinak. Asi pred 6 tydny se nas slezlo si 200 a delali jsme gulasove hody. Asi tolik druhu gulasu, jako kucharek, jenom knedliku bylo malo, chleba jest… Číst vice »

Last edited 1 rok před by Jara Rankova
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial