Jak jsem se stal celospolečenským parazitem

Nebylo to nic jednoduchého. Hodně úsilí a peripetií to vyžadovalo. A hodně peněz. Ale nakonec se zadařilo. A už úspěšně škodím.

Červenec 2022

Nejprve mě rozesmutnil pohled na náš starý altánek. Spíše takový zahradní přístřešek. Už má nějaká ta léta za sebou. Ale hlavně je tak pěkně postavený směrem k jihu. Takže závěr první byl, zbourat, postavit znova. Tentokrát jinak a hlavně mnohem větší. To bylo prvních pár stovek tisíc jaksi proinvestovaných pro to, abych mohl dobře parazitovat.

Jak jsem již psal – altánek, řemeslníci tomu říkají pergola, je krásně orientován na jih. Bohužel mu ale stíní stromy od sousedů. Výsledek je jasný – vše, co přesahuje nad náš pozemek, popíliť!

A že těch větví bylo požehnaně.

Tak jedeme dál. Střecha bude sedlová, asymetrická. Ta delší strana má sklon 31°. Orientace altánu 150°. A o tom to hlavně je.

Ta střešní krytina je důležitá. Volba padla nakonec na vlnitý plech. O tom ještě později.

Srpen 2022

Altán je hotov. A začíná jednání. O čem? Jména společností vám jistě napoví.

Malina Group má velmi zajímavou nabídku. Nakonec se dostanou až do mého nejužšího výběru posledních tří. Když ho (jak se později ukazuje naštěstí) odmítám, mám prosté zdůvodnění, za které se do telefonu i omlouvám: „Nezlobte se, ale vy za sebou nemáte historii“.

Už je asi jasno. Stavba je připravena pro instalaci fotovoltaické elektrárny.

Sbírám nabídky od asi 8 společností. Po vyřešení střechy (protože naše hlavní střecha má orientaci východ-západ) stavbou altánu už mohou chodit na obhlídku a připravovat své nabídky. Vzniká ale další těžký problém. Laicky technicky řečeno – mezi elektroměrovým sloupkem (u mě v plotu u silnice) a hlavním rozvaděčem v domě (asi 30 metrů přes zahradu) musí být položen nejen silový, ale i sazbový kabel. A ten nemám. A rozkopávat zahradu, ale především pojezdovou zámkovou dlažbu, se mi opravdu nechce. Technicky to lze vyřešit i bezdrátově. Ale ….

V Česku máte pouze tři rozvodné společnosti, které obhospodařují síť – ČEZ, EON a PRE (oblast Prahy). A ty si nevyberete jako dodavatele silové elektřiny. Ti jsou vám přiděleni. To je jako s příbuznými a přáteli. Přátele si můžete volit, s příbuznými neuděláte nic, ať jsou jakýkoliv.

Bezdrátové řešení povoluje ČEZ i EON, ale nikoliv PRE. A já bydlím v Praze. Když toto zástupci fotovoltaických firem zjišťují, tak ode mě mizí, aniž by udělali nějakou nabídku. Prý si mám nejdříve s PRE vyjednat bezdrátovou výjimku a pak rádi přijdou.

To byl také důvod, proč jsem na altán volil plechovou střechu. PRE ji měl mezi krytinami, na které lze panely montovat. Vyhýbal jsem se jiným materiálům, na které to nedělají.

A tak počátkem září píšu mail na PRE: „Dobrý den, jste sice dražší než ostatní, ale rozhodl jsem se pro vaši nabídku, protože je jistě ve vašich silách zajistit výjimku pro bezdrátové vedení sazby.“

Naivně jsem si myslel, že budou mít zájem si vydělat a udělají pro to vše. Odpověď mi vyrazila dech.

„Bohužel, na plechové střechy momentálně fotovoltaické panely nemontujeme a minimálně půl roku nebudeme. Nejsou nosné lišty.“

Tak já nechám altánek postavit podle jejich požadavků, abych se nakonec dozvěděl, že se ty požadavky změnily a já jsem namydlený. Dokonalé.

Takže firmy zdrhají, PRE taky a já se pomalu smiřuji se skutečností, že se bude muset rozkopat zámková dlažba. Nakonec udělám ještě poslední pokus a oslovím přímo zodpovědné oddělení PRE se žádostí o výjimku. A světě div se. Přijeli, omrkli, dali nabídku asi na 10000, znova přijeli, udělali, dali certifikáty a bylo hotovo.

A od toho okamžiku se s nabídkami solárních firem roztrhl pytel.

Březen 2023

Trvalo to další 2 měsíce.

Květen 2023

Konečně přišel elektrikář. Když viděl onen historický rozvaděč, tak ho div neklepla pepka. Nakonec to zapojil, ale podmíněně. Čeká mě ještě mnohatisícová investice do nového rozvaděče. Tak konečně vyrábíme. Po asi 14 měsících od začátku celé peripetie. A ještě budou revize, papíry a když pán bůh dá, tak možná i dotace.

Ale ten pohled do mobilní aplikace je úžasný:

Hned třetí den jsem to pořádně rozjel. Sluníčko svítilo, baterky se nabily už dopoledne a na grafu je stav odpoledne: pračka, běží, myčka běží, sušička běží, bojler hřeje. Barák tak spotřebovává skoro 7.5 kW, kryté z panelů a baterie a pouze 360 W musím platit dodavateli. No není to nádhera?

Rejpalům bych chtěl sdělit, že mi vůbec nejde o návratnost investice. Nechat úspory na účtu, aby je likvidovala inflace? Nesmysl. Jde mi o nezávislost v případě výpadku. A hlavně se blíží důchodový věk a za nějakých deset let mít velmi nízké účty za elektřinu vůbec nebude od věci. Jestli se to třeba jednou zhodnotí, tak to bude jen třešnička na dortu.

Ale teď docházíme k tomu velkému ale. Tohle celé si mohou dovolit pouze bohatší lidé. Musíte mí vlastní barák, nebo nějakou nemovitost, kam to umístíte. Dále musíte mít k dispozici tak půl milionu, za které to postavíte (u mě ještě něco navíc na altánek). A pak vám stát půlku vrátí jako dotaci. Jenže tu dotaci zaplatí všichni, i ti, co si něco podobného nemohou dovolit. A je jedno, jestli proto, že bydlí v paneláku, nebo nemají finance.

Ale tím to nekončí. V zimě fotovoltaika moc vyrábět nebude. Nějaký čas třeba i vůbec. A proto musí stát mít stále v záloze klasické zdroje energie (vodní, jaderné, plynové a uhelné elektrárny), které právě v tomto období využijete. K tomu dostatečně dimenzovanou rozvodnou soustavu. To všechno něco stojí. To je v účtech na elektřinu ta část za kWh, která není silová, ale přenosová. A moje spotřeba se sníží. Budu platit za méně kilowatthodin a tím i méně na toto přispívat. Ale využívat to budu. Prostě parazitování na systému. Já vím.

Ale neber to, když je to takto nastaveno.

Na druhé straně si říkám, že každý instalovaný fotovoltaický panel a každá točící se vrtule je o pár dolarů míň pro Rusy a turbany.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články