Židovský humor XVIII
Nauč se smát, aniž bys plakal, je staré hebrejské přísloví. Další porce humoru, který je mi blízký.
Shira Sternová měla pocit, že její tříletý syn Benny je trochu jiný než ostatní děti, a proto ho vzala k psychiatrovi.
„Dobrá,“ řekl doktor, „zkusíme pár jednoduchých testů.“
„Řekni pár slov,“ obrátil se na Bennyho, „cokoli, co ti přijde na mysl.“
„Nevíš,“ zeptal se Benny matky, „chce logicky konstruované věty nebo jen pár náhodných izolovaných slov?“
Šlojme si koupí v dražbě papouška. Přijde domů a papoušek začne najednou z ničeho nic křičet: „Pryč se Židy!“. Šlojme na to rozhořčeně: „Ten tak může něco říkat, s tím jeho nosem!“
Rabín Salomon v synagoze:
– A potom, když jeho manželka zemřela při porodu v jednom telavivském domě, modlil se k B-hu:
„B-že, udělej tak, že můžu nakrmit toto dítě a aby můj syn nezemřel!
“A B-h se slitoval a naplnil jeho hruď mlékem a nakrmil tak své dítě a ono nezemřelo!
… tak co? Máte nějaké dotazy? …
„Rebbe, proč by mu B-h nedal jen nějaké menší peníze, ptá se Izák Kohn?“
Na ženu co by kojila a prodala své nadbytečné mléko, mužovu postavu by tak B-h nemusel zohavit?
Rabín:
– Nevím, to nevím …
Ale myslím si, že B-h to takhle asi odůvodnil: „Pokud dokážeš
učiniti hotový zázrak, tak proč riskovat s penězi? „
Přijel velice bohatý kovboj z Texasu, majitel velkého ranče do Izraele, vešel do nejluxusnějšího podniku v centru města a povídá všem nahlas:
„Aby jste věděli, jací jsme my Američané, tak platím každému tu nejlepší whisky!“
Najednou se všichni rozutečou dveřmi ven…
Nezůstane v baru jediné duše až na barmana.
Kovboj se ptá, řekl jsem snad něco špatného?
„Ne, to ne, usmívá se, oni jen běželi domů pro všechny své příbuzné…“
Jedna nejmenovaná univerzita v Izraeli se rozhodla postavit tým do univerzitních závodů osmiveslic. Pilně trénovali, ale ať dělali co dělali, dosažené časy zdaleka nestačily ani na ty nejhorší týmy z ostatních univerzit. Nakonec se rektor rozhodl vyslat trenéra Jankela do Cambridge, aby tam na místní univerzitě tajně zjistil, v čem je tajemství úspěchu. Po několika týdnech se Jankel vrátil.
“ Už znám tajemství jejich úspěchů,“ sdělil rektorovi.
“ Ano? A jaké je to tajemství?“
“ U nich osm mužů vesluje a jeden radí.“
Strýc na návštěvě: „Moric, prej Ti ve škole hapruje dějeprava… tak schválně: Víš, kdo byl třeba Abraham Lincoln?“
„Nevím.“
„No, Moric, měl by ses víc věnovat škole…“
„A poslechnou zas voni, vědí, kdo je Abraham Silberstein?“
„Popravdě, neznám“
„No, měli by se víc věnovat manželce…“
Kaine, ihned se přestaňte s bráchou rvát. Vy se snad jednou pozabíjíte…!
Dáma vstoupila do hotelu a obrátila se na recepčního:
– Dobré odpoledne. Jsem paní Ita Rosenbergová a ráda bych si pronajala pokoj na noc.
Recepční se na ni podíval a chladně řekl:
„Promiňte, madam, ale nepronajímáme pokoje Židům.“
Na to žena křičí:
– Kdo je tady Žid? Jsem katolička!
Recepční nevěří:
– Pokud jste katolička, řekněte mi, jak se jmenuje syn Boží?
– Jmenuje se Ježíš.
Recepční, stále na pochybách, se zeptá:
„Kdo byli Ježíšovi rodiče?“
„Marie a Josef,“ řekla paní Rosenbergová.
„Pokud ano, řekněte mi, kde se narodil Ježíš?“
– V postýlce, ve chlévě, kde krmí dobytek.
„Dobře,“ řekl recepční. „Přesvědčila jste mě.“ Tady máte klíče k vašemu pokoji.
„Teď mi řekněte Vy, proč se Ježíš narodil ve chlévě a dokonce v jeslích, ze kterých může být krmen skot?“ zeptala ho žena.
Recepční dlouho přemýšlel, připouštěl, že neznal odpověď, a zeptal se:
„Tak proč?“
– Ano, protože i tehdy byli idioti, kteří nepronajímali pokoje Židům!
Ty nezklamou.
Fajn!
Akorát je mi holt líto, že ausgerechnet tentokrát žádnej můj.
;o)
Pobavilo, Tome, diky😁
:))))