Černí Češi
Možná už jste o nich slyšeli. Byly to děti z tehdy válečné Namibie. Komunistické Československo je před válkou zachránilo, a spoustu let tu žily v děcácích, vzdělávaly se a rostly. Samozřejmě šlo o sirotky, kteří tam „doma“ nikoho už neměli. Když k nám přijely, byla to miminka či malá děcka. Když jsme je „demokraticky “ v devadesátkách šoupli celkem hnusně zpátky (už velké lidi, proto to „i“), divili se, nechápali. My jo, imigranti pryč.
Teď je jim 40++, prožili si leccos. nemají je jako odrodilce rádi ani tam v té daleké Africe, mluví nádherně česky a cítí se být Čechy. A jsou černí, promiňte. No, a co? Říkají, že chtějí domů, Tam, kde prožili dětství.
Fakt je pro naší bohatou společnost takový problém těhle pár Čechů přijmout? Lidí? Lidí, co se sem k nám dostali a prožili tady celé dětství. A pak jsme je bezbranné poslali zpátky do nebezpečí. Oni si to nevybrali. My jsme bohužel vinni.
Prosím, jestli může blogosfera pro napravení této nespravedlnosti něco udělat, udělejme to. Třeba přispět zde https://cernicesi.cz/
Je zajímavé, že většinu z vašich tvrzení popírají stránky a hlavně dokument odvysílaný na ČT2 27.6., na které odkazujete v závěru vašeho textu. Nikoho jsme nikam „demokraticky“ nešoupli, vyžádala si je namibijská strana, byli to stále jejich občané. Vraceli se i z bývalé NDR, i to je v dokumentu. V dokumentu je i Joe, kterému se daří dobře a pracuje pro tamní ministerstvo. Jsou tam i ženy, které se sem pak vrátily a vystudovaly tu, jedna z nich dnes žije v GB v Londýně, další tu s kolegou žije a pracuje. Minimálně dvě se po návratu setkaly a přivítaly s… Číst vice »
diky za nazor, podivam se
💝 Takáto situácia nastala s podobnými deťmi aj na Sk, dokonca ich odobrali z rodín, kde si ich chceli ponechať…môj kamarát si chcel i adoptovať a neprešlo to…
jo, je to hrozne smutne, ze ty nase dospelacke vylomeniny vzdycky odnesou hlavne deti… 🙁