Židovské hřbitovy severních Čech
Židovské hřbitovy mají své kouzlo jistého tajemna. Nápisy v hebrejštině, macevy (náhrobky) s různou symbolikou a v neposlední řadě i často jistou vzdálenost od rušné obce, takže jsou často skryty.
Židovský hřbitov v Čížkovicích se nachází asi kilometr severozápadně od obce , uprostřed polí. Založen byl v roce 1800, přičemž nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1839. Na celkové ploše 539 m2 se nachází zhruba třicet náhrobních kamenů či jejich pozůstatků. Pohřby se zde konaly do počátku 20. století, a pohřbívali se zde židé z širokého okolí, včetně náboženské obce v Milešově či židovských vojáků z vojenské posádky v Terezíně. Až do roku 2003 hřbitov chátral a došlo k těžkému poničení ohradní zdi a náhrobků. Od roku 2003 hřbitov vlastní Federace židovských obcí, která jej v letech 2005 až 2006 restaurovala. V plánu je přitom další rekonstrukce.
Židovský hřbitov v Libochovicích se nachází v severozápadní části Libochovic, asi 800 metrů severozápadně od náměstí. Založen byl v roce 1583 a v roce 1846 došlo k jeho rozšíření do současné podoby, kdy jeho celková plocha čítá 3190 m2 Do dnešní doby se dochovalo 550 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný pochází z roku 1588. Dle provedení se zde nachází barokní, renesanční i novodobé náhrobní kameny. Při jižní zdi jsou umístěna torza náhrobků. V roce 1947 hřbitov těžce poničili vandalové. Opětovně byl vandaly poškozen v 80. a 90. letech. Od roku 2002 probíhala rekonstrukce hřbitova, která již byla zdárně ukončena. Hřbitov je volně přístupný.
informace jsou z Wikipedie, fotky moje.
Děkuji, Radko, hezký víkend.
Práce mnoho, Tome, a lidí málo…kosil jsem trávu na židovských hřbitovech v Bohumíně i v Českém Těšíně. Jednou jsme s bratrem pomáhali v Českém Těšíně najít příbuzným z Německa hrob, bratr byl úspěšný. Je potěšující, že se někdy o úpravu takových hřbitovů postarali i mladí křesťané.
Miluju tyhle místa… u nás je zase spousty německých opuštěných hřbitovů…. čas snad jejich obyvatele s těmi z Vašich úchvatných fotografií smířil….
Díky za nákuk Filipe a přeji hezký den.
Pěkný den i Vám 🙂
Sice předpokládám, že tahám sůvu do Athén, ale pro ten nepravděpodobný případ, že bys náhodou neznal, případně i pro další zdejší P. T. čtenářové, vřele doporučuju Achabovu knížku Židovské hřbitovy a pohřbívání. Je krásná, pro oko i pro kebuli.
Jest mi známo. Achab je výjimečný….
Ona to určitě není knížka k rychlému zkonzumování; pro to, jak s ní nakládám, se hodí takový staromilský obrat: já si v ní čítám. ;o)
Nedávno jsem se dozvěděla, jak je to s židovským hřbitovem v Chomutově, kde žiji. Máme tu pietní park, který je za plotem a uzamčenou bránou. Onehdy se mě na něj ptal jeden muž, který šel od vlaku, a věděl jen zhruba adresu. Člověku přitom toho hodně prolétne hlavou…
Myslím, že se hodně potomků vrací na místa, kde tuší poslední odpočinek svých předků. Je škoda, že s nimi nikdo nemluví.
Jel jsem úzkokolejkou z Třemešné do Osoblahy a tam je taky celkem pěkný židovský hřbitov (některé náhrobky jsou snad z 16stol). Z Osoblahy vybombardované Rudou armádou zbyla akorát litinová kašna a židovský hřbitov. Podle slov průvodce to bylo kdysi městečko s asi 10tis. obyvateli.
Foto bohužel nemám. Snad se tam za pár let podívám s vnukem (dcera jako malá velmi ráda cestovala vlakem) …
Osoblažský hřbitov je velmi pěkný, pokusím se najít můj fotoblog z něj a dát Vám odkaz. Díky za přečtení.
Možná že ta místa navštěvují i potomci dřívějších viniků… pro ty to taky není vůbec snadné. Snad to jednou překonáme. Slyšela jsem ale, že se holocaust vepisuje do genů i vícero generací. Mě se takto nedávno emočně dotkl holocaust Romů (ač takové předky nemám, ale kdo ví, jak jsme doopravdy všichni propojeni). Nedala bych to ale do slov, tak jsem jen vzala barvy.