Prohlédnutí
Ten, kdo chce mít něco, co ještě nikdy neměl, bude také muset udělat něco, co ještě nikdy neudělal. – Nossrat Peseschkian
Navenek nic, kamenná tvář,
chlad, co chybí mu svatozář,
na konci bludiště horko bývá,
táhne se píseň známá, tklivá.
Chvilku mráz, s lítostí se mísí,
oči co příliš viděly, ticho zvláštní,
změna, a vůbec nic tě neuprosí
klec s ostny barevná, kypí vášní.
Propojení není vše, vydobyté těžce,
poznání, jen pro neúnavné běžce,
bojovné, co zapomněli manu pít
a nechápali snadný termín jen tak žít.
Energie světa skrytá, duší povolána,
vně i uvnitř, nezvládaná, nebezpečná,
neznámá, vzdálenost bleskem překoná
a sdělí vše podstatné, není prolhaná.
A tak si šneček musí přestat lhát,
uteče života řetízek a půjde spát,
nechtíc, zcela jednoduchý resultát,
když nepodíval se opravdu.