Okolo močidla chodě, nádchy neujdeš

Staré – a pravdivé – české přísloví asi netřeba příliš vysvětlovat. Obecný lid to chápe již po staletí. Kde to až tak úplně nefunguje, je sféra zoon politicon, neboli živočicha politického. A to bez ohledu, kudy do politiky přišel

Již pan Jan Werich blahé paměti kdysi prohlásil, že si občas něco přečte a má pocit, že mu je osm. Dále dodal, týkalo se to spisovatelů, že ti si myslí, že co čtenář, to blbec. Lze to celkem spolehlivě transformovat i do sféry politické.

Ti, co pamatují devadesátky, si nemohou nevzpomenout na nedělní chvilky u polední obrazovky, kde veterán komentátorů Otakar Černý pravidelně zval na diskuse tehdejší politickou věrchušku, kde dominovali dva dinosauři Miloš Zeman a Václav Klaus. Diváci vzhledem k průběhu debat jen čekali, kdy se jeden z těch dvou konečně odhodlá, vstane a toho druhého fysicky napadne. Navzájem si vyhrožovali, poslílali se do tepláků atd. Teprve po čase vyšlo najevo, že šlo o divadlo, poněvadž po skončení přenosu si ti dva padli do náruče a nejspíše spolu zašli na pivo, kde se museli navzájem chválit, jak to zase před těmi naivy zkouleli. Čas ukázal, že jejich přátelství je v leninských intencích opravdu věčné.

Čas oponou trhnul a modifikace výše uvedeného je stále aktuální. Člen ruského špionážního výsadku v České republice, který byl nedávno po 10 letech i se svým řídícím orgánem vystrnaděn z Hradu a nejspíše škodí dále, se sešel s ministrem současné vlády Pavlem Blažkem. Ten nepochybně považuje občany České republiky za debily, kteří se spokojí s vysvětlením o tornádu nad Nuslemi, které mu nedovolilo odejít ze spolku novodobých mafiánů a z bezpečnostích důvodů s nimi setrval v bunkru restaurace pouhopouhých 5 hodin. Předseda vlády Petr Fiala ve svém džentlmenském pojetí prohlásil, že tento kontakt byl „nevhodný“. Nevím, jaké ptypepe pan premiér používá, ale v každé normální zemi by don Pablo letěl na hodinu ze svého fleku a nestačil by počítat schody.

Podobný postup měl zvolit ministr Válek, který asi tři mlžil cosi o kvalitě šéfa IKEM, než mu konečně docvaklo, že jedinec, který lichvářskými úroky, na které by se nezmohl ani pověstný Shylock z Benátek, na tento flek prostě nepatří. Buďme rádi, že to panu ministrovi zdravotnictví došlo za tři dny a posléze konal. Dalo by se říci, že se blýská na lepší časy.

Přesto, vláda premiéra Fialy je dle výzkumů hodně dole. Dílem se to pochopit dá, protože na rozdíl od svého předchůdce zdědila vyžranou ledničku a nemá potřebu vyhazovat vidlemi bankocetle z jedoucích náklaďáků městy a obcemi naší země. Na straně druhé podobnými kroky páchá harakiri, protože její voliči jsou na rozdíl od voličů sektářských stran vůdcovského stylu kritičtí a jsou schopni to při volbách svým favoritům spočítat.

Jistě, je samozřejmě naděje v tom, že šéf opozice šaškuje na Tiko toku s flaškou coca-coly, ministr Havlíček (tzv. „ekonomický expert“) se v posledních letech ne na ne trefit do aspoň jediné realistické předpovědi vývoje a paní Schillerová vzdor hyperaktivitě a projevů castrovského štychu duní jako pověstný vypitý sud. O straně pana Okamury netřeba hovořit, tam strana zní jedním hlasem svého vůdce, který se tu a tam často plete, aby vzápětí při přistižení verbální  nepravdy zvýšil hlas a své nové tvrzení opakoval celkem 5-6x, čímž vyplní jemu přidělený čas v médiích.

Přesto – hazard podobného střihu, tedy styk ministra současné vlády s jedincem, který je opakovaně hodnocen BIS jako nebezpečí pro naši zem – by měl být brán ve velmi vážný potaz a s příslušným ministrem by měl být učiněn krátký proces. Jen tak se úroveň naší politiky zvedne se současného marasmu na přijatelnou veřejnou komoditu.

Otázka zní, jak dlouho to panu premiérovi bude trvat?

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články