Dnes má svátek každý Jaromír, tedy i nešťastný kníže přemyslovský.

Jméno má slovanský původ a sahá až k staročeskému „jaryj“ s významem bujný, silný a „mír“, klidný. Něco jako klidná síla. Horoskop mu přisuzuje neodolatelný šarm s úspěchem u žen a také

dětskou hravost po celý život. Jeho nositeli jsou Jágr, Nohavica, Hanzlík a nebo autor Kytice Karel Jaromír Erben. V současnosti je na 76. místě v oblíbenosti novorozeneckých jmen. Ale pojďme se věnovat knížeti a není to zrovna veselé čtení.

Byl vykastrován, oslepen, na dlouho uvězněn a nakonec probodnut na latríně, kde podle Kosmase, když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklat byl zezadu oštěpem. Středověk byl krutý, ale co je moc, to je moc. Na jednoho určitě. Přesto na knížecí stolec usedl 3x.

Jeho staršímu bratrovi Boleslavovi III. se vládnout moc nedařilo. Částečně v tom mělo prsty i ambiciózní Polsko a vzestup Uherského království. Co nedokázal mocensky, nahrazoval krutostí. Z obavy o knížecí stolec nechal Jaromíra vykastrovat, což je zaručený způsob jak ho zbavit dědice a Oldřich utekl jen tak tak. Ano, to je ten, co unesl jistou pradlenu Boženou, což byl tehdy patrně první mediálně známý skandál celebrit.

Jaromír si poprvé knížecí křeslo krátce otestoval roku 1003. V léno mu české knížectví svěřil král Jindřich II. S jeho podporou pak vládnul až do roku 1012. Hledat pomoc a zastání v Říši, bylo tehdy běžným zvykem a tradicí, stačí vzpomenout Václava a jeho odvod 500 hřiven stříbra a 120 volů Heinrichu der Fogler, tedy Jindřichu Ptáčníkovi, jak napsal Kosmas.

Roku 1012 uchopil vládu v Čechách nejmladší z bratrů, Oldřich. Jaromír utekl do Říše k císaři Jindřichovi II., který ho nechal uvěznit na 21.let, zřejmě jako kádrovou rezervu. V temné kobce asi neúpěl. Oldřich pak vládnul v letech 1012-1033. Vlády ho zbavil další císař Svaté říše římské národa německého Konrád II. a dosadil pro změnu Jaromíra. Aby kolotočům nebyl konec, v témže roce se Oldřich zase vrátil a Jaromíra nechal oslepit. Dlouho se však slávy netěšil. Zemřel při hodokvasu, což byla jeho oblíbená činnost.

A tak přišel na řadu opět Jaromír. Ten se ale vzdal dobrovolně trůnu ve prospěch syna Oldřicha a Boženy, českého Achilla Břetislava, proslaveného únosem Jitky. Asi rodinná dispozice. Břetislav nezadal svému jménu a začal dobývat ztracených území, což se nelíbilo za Krušnými Horami a musel složit slib věrnosti, hádejte komu. Trvalá díla po něm ale zůstala. Přivezl do Čech ostatky Vojtěcha a zavedl seniorát, dědičné právo vlády nejstaršího člena rodu. Další v pořadí dostal úděl na Moravě, pak církevní kariéra, a tak nějak dál. Hodí se dodat, že čtvrtý Břetislavův syn Jaromír se stal pražským biskupem, ale biskupa tohoto jména neznáme, protože přijal typicky české jméno Gebhart.

Způsob vraždy Jaromíra, který už nikomu nemohl vadit ani ublížit, jen dokresluje jeho tragický život. Stalo se 4.listopadu 1035.

I když, vlastně nic extra vyjimečného, k té době a násilí i krutost patřilo. Jen silnější, mazanější a zákeřnější vyhrával. A tací byli i Přemyslovci. Proto se také v nárazníkovém pásmu Evropy udrželi. Jejich rod vymřel po meči roku 1306 v Olomouci vraždou Václava III. Zůstala jen přeslice Eliška, budoucí manželka Jana Lucemburského a matka lucemburskočeského Otce vlasti.

A vůbec, víte jak se správně oslovuje Jaromír?

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články