Poplatky ve zdravotnictví jsou nutností, lidé si musí za zdraví připlatit
Pokud chceme zachovat současnou solidní úroveň českého zdravotnictví, tak musíme zvýšit spoluúčast pacientů. Za pobyt v nemocnicích by se mohlo platit 150 korun za den. To považuji za přiměřenou cenu.
Do zdravotnictví musíme dostat další peníze a regulační zdravotnické poplatky jsou jedním ze způsobů, jak toho dosáhneme. Rozumné by bylo i zavedení dobrovolného připojištění pacientů za lepší léčbu. Jenomže předseda vlády Petr Fiala na nedávné konferenci Unie zaměstnavatelských vztahů Zdravotnictví 2024 prohlásil, že k obnovení poplatků ve zdravotnictví chybí politická vůle a uvedl příklad svého předchůdce premiéra Topolánka, jehož vláda zdravotnické poplatky zavedla a doplatila na to.
Jak uvedl web ctT24.ceskatelevize.cz, podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven odmítá vyšší spoluúčast pacientů 31% Čechů, ovšem 69% obyvatel by souhlasilo se zavedením možnosti dobrovolného připojištění pacientů za vyšší kvalitu služeb.
Chápu Petra Fialu, že se toho kroku obává a ví, jak dopadli jeho straničtí předchůdci. Proto se domnívám, že komentář Martina Čabana na webu Seznamzpravy.cz, že premiér Fiala stahuje kalhoty moc brzy, je vůči němu a současné vládě poněkud nespravedlivý. Bohužel, politika je uměním možného a jakákoliv jiná vláda by tento krok rovněž neučinila. Ani ta hnutí ANO Andreje Babiše a o populistické SPD Tomia Okamury už vůbec nemluvím. ČSSD si dokonce kdysi na odporu vůči poplatkům ve zdravotnictví zadělala na úspěch v krajských volbách v roce 2008.
Jenomže nám nakonec stejně nezbude než zvýšit spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Jak uvádí web nzip.cz, do zdravotnictví jde u nás asi 82 % peněz z veřejných zdrojů, což je příliš vysoký podíl a řadí nás na šestou příčku v rámci zemí OECD. Pravdou také je, že na zdravotnictví vydáváme méně než většina ostatních států této organizace, zhruba 7 – 8% HDP.
Tato situace je dlouhodobě neudržitelná a lidé si budou muset za svoje zdraví připlatit. Obnovení zdravotnických poplatků je proto nutností. Jako nejlogičtější se jeví poplatek za pobyt v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Vždyť člověk, který stoná doma, si také musí platit jídlo ze svého. Proto se domnívám, že 150 korun za den pobytu by jako příspěvek na stravu a služby bylo přiměřených. Stojí za úvahu též zavedení regulačního poplatku za návštěvu lékaře ve výši 30 korun, aby jej lidé nezneužívali a nechodili k němu s každou hloupostí. Poplatky za návštěvy pohotovostí by se mohly zvýšit ze současných 90 na 200 korun. Za zřetel stojí i poplatky za recepty na léky, u nich by mohla také zůstat dřívější výše 30 korun. Kompenzovat by se mohly lidem, kteří se bez vlastní viny ocitli v tíživé situaci.
Dalším účinným způsobem by byla možnost připlácení si, buď formou připojištění nebo přímou, za kvalitnější služby. Týkat by se to mohlo třeba lepší sádry, kvalitnějších kloubních náhrad, šetrnější formy operací atd.
Není možné donekonečna chtít kvalitní zdravotnictví a přitom do něj dávat málo peněz. Takhle to nefunguje nikde ve světě. To je třeba si uvědomit a začít si za zdraví více připlácet než dosud. Buď peníze nebo krach. Solidarita je správná, ale jen do určité míry.
Komentář: Fiala stahuje kalhoty moc brzy. Spoluúčast není tabu – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
Zdravotnictví České republiky ve srovnání se státy … | NZIP
