Solidarita versus podvodníci

Příběh tří českých sirotků, kteří se několik měsíců v anonymitě sídliště starali sami o sobe, protože nechtěli do děcáku, se dotkl srdéček mnohých z nás. A tak lidé začali posílat peníze, obstarali i dočasnou pěstounku a vysněný laptop pro nejstaršího z oněch hrdinů všedního dne.

Tomu má být 17 let, dovedl prý zařídit i pohřeb rodičů, kteří měli zahynout při dopravní nehodě, a jejichž smrt necitlivě sdělili policisté prý právě jemu, hrdinovi z paneláku, který se pak o mladší bratry staral. A když kradl v restauraci jídlo, tak srdceryvnou historku vytasil, hodní lidé mu uvěřili, příběh zveřenili a zvedla se vlna solidarity, jak se říká… alespoň tak nějak to prý bylo, jen jsem o tom četla, ty pochvalné statusy, jaký je ten starší chlapec borec, že prý čekal, až bude plnoletý a bude se moci starat o bratry oficiálně. Teď to chtěli nějak přežít. A hodní lidé uvěřili. Protože kdo z nás by se přeci nebál o své rodiče, a nezažil ten strach o přežití, kdyby tu nebyli.

Až se to dostalo k úřadům, těm, které považuje mnohdy za zkostnatělé a plné byrokracie a ejhle… zjistilo se, že příběh je smyšlený. Rodiče nezahynuli při dopravní nehodě a nejspíš někde žijí, více úřady už neprozradí, protože se na všechny takové případy vztahuje mlčenlivost. Jde přeci jen o děti a možná i trestný čin.

Jen novináři, kteří báchorku a statečných chlapcích převzali z dost důvěryhodného zdroje, nebudu jmenovat, je to prostě pech, když děláš dobře charitu, ale občas tě někdo… tady by se hodilo i nějaké to sprosté slovo… no prostě ošálí, a ty začneš jednat ve prospěch opuštěných dětí a ejhle. Vybrané peníze teď budou ti uvěřivší vracet těm solidárním, a museli si posypat něco popele na hlavu, novináři, i ti hodní lidé z charity.

No a já si říkám, že se snad z těch hodných teď nestanou lidé se zatvrzelým srdcem, kteří nevěří „už ničemu“, protože to by byla škoda. Kdybychom si pod vlivem jedné takové špatné zkušenosti, a třeba i vícero, přestali důvěřovat úplně. Kdyby tu každý měl být jen sám za sebe a ten druhý ať třeba… tohle ustojíme, ne? Solidarita je důležitá věc.

Každá taková příhoda nás svým způsobem prověřuje. Příště tedy možná s větší rozvahou… a ověřováním zdrojů. Držím palce všem, kteří nejsou lhostejní a nerezignovali. Protože život má spoustu barev a příchutí. K ochutnání tu máme ode všeho dobrého i zlého. Nepřeberně.

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
4 let před

Kristus říká, že by člověk neměl vědět, co dělá jeho pravice i levice (myšleno v režimu dobrých skutků). To, že přispěli, není špatně, ale máte pravdu, že budou nejspíše příště více obezřetní, což nakonec není na škodu. Dík za blog.

Vlasta Fišrová
Vlasta Fišrová
4 let před

Děkuji, Tomáši, jsem moc ráda, že jste začal právě Kristem, protože to je téma, k němuž se snad taky odvážím. Mám krásnou ilustraci, která na mě promluvila. Ne snad slovy, to by asi byla schíza, ale pocitově. Velmi.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial