Koncentrák Buchenwald XII: Každému, co jeho jest

V nacistických lágrech se objevovaly nápisy s pokyny všeho druhu. Některé měly příjemcům sdělit nějaký vzkaz nebo symbol, který byl důležitější než prvoplánový příkaz.

Hlavní brány většiny nacistických táborů hrůzy zdobil nápis Arbeit macht frei, který lze přeložit jako „Práce osvobozuje“ nebo třeba „Práce šlechtí“. Použití této věty nařídil generál Theodor Eicke, který velel Totenkopfverbände, jednotkám SS určeným k ostraze koncentračních táborů. Buchenwald se spoustou drobných i velkých věcí lišil, zřejmě proto jeho nápisy zněly jinak. Pod strážní věží č.1 na vnější straně tábora nad hlavní bránou byl v překladu, jeden sotva patrný, umístěn: Recht oder unrecht – mein Vaterland. Některé věty se dají přeložit různými způsoby, ovšem jejich význam je podobný. V tomto případě „Právo nebo bezpráví – má vlast“ či „Dobrá nebo špatná, pořád je to má vlast“. Možná šlo o připomínku německým vězňům, že i když je jejich zem trestá, nemají zapomenout, že jde o jejich rodnou zem.

Museli běžet po náročné cestě vlakovým transportem. Žízniví, hladoví, vysílení. Někteří bosky nebo bez odpovídajícího oblečení, za veder, silných dešťů nebo krutých mrazů. Pod ranami bičem, pěstí nebo kopanci a za štěkotu psů. Caracho Weg.

Fotografie cesty, po které nově příchozí vězni klusali z vlakové stanice do tábora, naleznete na Wikimedia Commons na následujícím odkazu:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Buchenwald_Caracho-Weg

Cesta od železničního nádraží až k táborové bráně se jmenovala Caracho Weg. Kdo z vězňů se na ní pohyboval, musel běžet dvojnásobným tempem, jinak byl zbit. Podle jednoho výkladu Caracho pochází ze španělštiny a znamená „Šíleně rychle“. Weg je německy „Cesta“. Většina vězňů se domnívala, že její název pochází z ruského Charašo, t.j. „Dobře“. Kousek od hlavní budovy velitelství tábora se tyčila nacistická orlice vytesaná z velkého kusu bílé žuly. Každý vězeň, který prošel kolem, musel smeknout svou pokrývku hlavy. Vedle orlice visel nápis: Doch stets ein frohes Lied erklingt!, v překladu: „Veselá píseň, tak vždycky bude znít!“. Paradoxně zrovna na tomto místě se nejvíce rozléhal řev příslušníků SS.

Vstupní brána. Jeden krok pro člověka často znamená přechod ze života do pekla. Nad bránou se nacházela strážní věž č.1. Po stranách se nacházely návštěvní místnosti a Bunkr. Vězeňské cely ve kterých se mučilo a zabíjelo.

Fotografie hlavní brány tábora naleznete na Wikimedia Commons na následujícím odkazu:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Buchenwald_gatehouse

Na elektřinou nabitém plotu z ostnatého drátu viselo Hoch Spannung: Lebensgefahr, který jen prostě oznamoval „Vysoké napětí: životu nebezpečno“. Upozorňoval vězně, že pokus o přelezení, podlezení nebo přestříhání drátu povede k okamžité smrti usmažením elektrickým proudem. Plot odděloval tábor od Caracho Weg. Podél ní jeden nápis oznamoval: Es gibt einen Weg zur Freiheit!, tedy něco jako „Cesta ke svobodě!“. Osvobozením člověka se rozuměl očistec v táboře, čímž se vězni dávala marná naděje jeho osvobození. Byly tu i další nápisy, které lze považovat za sbírku ušlechtilých slov a hodnot. Pokud by se ovšem nacházely na jiném místě. Například: Arbeiten „Práce“, Mut „Odvaha“, Ehrlichkeit „Poctivost“, Sauberkeit „Čistota“, Gehorsam „Poslušnost“.

Není pochyb o tom, že různé nápisy s pokyny, příkazy a nařízeními byly součástí promyšlené nacistické propagandy. Snažila se usměrňovat náladu vlastního obyvatelstva a byla používána na válečných frontách. K jejímu prosazení sloužily rádio, letáky vylepované na zdech ulice nebo rozhazované z letadel, rozvíjející se automobilismus, apod.. Hlavním nástrojem propagandy je manipulace, která je účinnější, pokud obsahuje část pravdy. Ta nacistická útočila na jednoduché pudy člověka. Základ tvořil rasismus a xenofobie, závist, žárlivost, pocit nespravedlnosti a v neposlední řadě sex. A ještě jedna důležitá věc. Strach. On byl v koncentračním táboře tím hlavním manipulačním nástrojem. Kolik z toho podobného vyskakuje z různých temných koutů i dnes!

Jedem das Seine, Každému co jeho jest, výraz, který byl používán v dílech Martina Luthera nebo Johanna Sebastiana Bacha. Jako spoustu jiných věcí, jej nacisté zneužili. Občas se stane, že ať už omylem nebo úmyslně, že je věta použita například v reklamních kampaních, jako se to stalo například společnostem Nokia nebo ExxonMobil.

Více informací, včetně fotografie vstupní brány, naleznete na anglické Wikipedii.

Vnitřní strana hlavní brány vězeňské části tábora Buchenwald měla vykován místní nápis všech nápisů: Jedem das Seine, v překladu „Každému, co jeho jest.“ Větu pronesl římský politik, řečník a spisovatel, který žil v letech 106-43 před naším letopočtem. Marcus Tullius Cicero svým citátem, jež zněl latinsky Suum cuique, řekl, že každý dostane, co si zaslouží. Tedy, že každému člověku by se mělo v nějaké podobě vrátit to, co do určité věci vložil a jak si přitom počínal. Podstatu této myšlenky sdělil lidstvu před Cicerem ještě někdo jiný. Byl jím Ježíš Kristus a zněla: „Co člověk zasévá, to také sklidí!“ Nacista, kterého napadlo nápis do hlavní brány umístit, nemohl tušit, jak je výstižný. Nejen pro vězně v táboře, ale i pro jejich věznitele.

Příště: Koncentrák Buchenwald XIII: Zrůdné experimenty

Psáno pro iDNES.cz v roce 2018

Autor není historik. Možné chyby nebo nepřesnosti nebyly způsobeny úmyslně, ale neznalostí, neobratností nebo chybami ve zdrojích. Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, napište svůj názor prosím do diskuze.

Předchozí články série najdete na Blogosféře nebo iDNES.cz:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

Koncentrák Buchenwald IV: Čarodějnice Ilse Kochová

Koncentrák Buchenwald V: Vězněm v dobré společnosti

Koncentrák Buchenwald VI: Milující vrazi z SS

Koncentrák Buchenwald VII: Transporty utrpení

Koncentrák Buchenwald VIII: Přijmout a zlomit

Koncentrák Buchenwald IX: Místo ponížení

Koncentrák Buchenwald X: Mučení

Koncentrák Buchenwald XI: Heftlink