Koncentrák Buchenwald XXI: Americké bomby

S blížícím se koncem II. světové války Spojenci zesílili bombardování měst, továren, železničních uzlů a další infrastruktury nacistického Německa. Jedním z cílů byla zbrojovka u koncentračního tábora.

V-2, Vergeltungswaffe 2, Zbraň odplaty byla balistická raketa použitá zejména proti Anglii a Belgii. Zkonstruoval ji Wernher von Braun, kterého po válce Američané převezli do USA, kde až do roku 1970 pracoval na jejich vesmírném programu v NASA. Šlo o Hitlerovu tajnou zbraň, od které si hodně sliboval. Jenže za prvé ji Němci do války nasadili pozdě a za druhé, z důvodu její technické nedokonalosti, nasazení v masovém měřítku proti pravidelné armádě nebylo reálné. Největší ztráty proto 3 200 vypálených raket způsobilo na životech civilistů. Pokud jedna doletěla do cíle, tak ho zasáhla s menší efektivitou, než jedna letka bombardérů. Rakety stavěli vězni z koncentračního tábora Dora, což byl pobočný tábor Buchenwaldu. V podzemních tunelech, pod horou Kohnstein, v Durynsku.

Vergeltungswaffe 2, nebo-li V2, tedy Zbraň odplaty, byla první balistická řízená střela použitá Německem ve druhé světové válce. Její fotografie si lze prohlédnout na Wikimedia Commons na následujícím odkazu: https://commons.wikimedia.org/wiki/V2_rocket

V továrně Wilhelm Gustloff-Werke II, těsně vedle buchenwaldského lágru, se pro rakety V-2 vyráběly komponenty navigačního systému. Vězňům se podařilo sestrojit v táboře vysílačku a odvysílat zprávu s informací o V-2 společně se žádostí o bombardování této zbrojovky. Možná se útok na továrnu odehrál na základě jejich požadavku. Po válce jeden z důstojníků rozvědky uvedl, že na briefingu před akcí upozornil posádky bombardérů, že jejich cíl se nachází hned vedle koncentračního tábora a mají se tedy snažit o co nejpřesnější zásah, aby nedošlo ke ztrátám na lidských životech. Naproti tomu jeden z členů posádky bombardéru B-17 613. americké bombardovací perutě, Joseph J. Geraldi, později uvedl, že si na takovouto informaci nepamatuje. Písemné záznamy mu dávají za pravdu.

24. srpna 1944 odstartovalo 129 létajících pevností B-17, 401. bombardovací skupiny ze základny v Deenethorpe, která se nacházela asi 160 kilometrů severně od Londýna, na misi s pořadovým číslem č.132. Jejím cílem byla továrna Wilhelm Gustloff-Werke II, kousek od města Výmaru, nacházející se hned vedle koncentračního tábora Buchenwald. Doposud všechny letecké poplachy v tomto místě byly buď cvičné nebo plané. Vězni se na poplašné sirény těšili, protože jim přinášeli vzácné chvíle odpočinku. Když se onoho dne sirény rozječely, všichni čekali totéž. Němečtí dělníci a esesáci prchali do krytů a vězni, pro které v nich místo nezbylo, se jen přitiskli k zemi. Najednou uslyšeli obrovský rachot motorů a zdálky spatřili blížící se černý mrak.

Zanedlouho uviděli bílý obláček, šlo o signál k odhození pum. Francouzský vězeň Louis Gros měl za sebou noční směnu a spal, když ho vzbudil hluk a křik. Později vypověděl, že uviděl bílý čtverec zakrývající oblohu nad lágrem. Vězni nevěděli, zda je tam z toho důvodu, aby právě na tomto místě letadla bomby vypouštěla, anebo aby právě zde shozy provedeny nebyly. V každém případě později velící důstojníci akci vyhodnotili jako jednu z nejpřesnějších v průběhu celé války. V tu dobu vězni nic nevěděli a spekulovali. Měli obrovský strach, protože se cítili jako v pasti, zamčení mezi bloky továren, pilou, baráky a dalšími budovami. Dozorci SS na strážních věžích zůstali, nikdy neopouštěli svá stanoviště. Najednou se ozval pískot, hlasitý a ostrý, padala první bomba.

Kolem tábora vyletěl do nebe ohnivý gejzír s krupobitím trosek z budov. Ohlušující exploze trhaly továrnu na kusy. Ze sutin vybíhali hořící lidé. Dozorci, zaměstnanci i muklové, kteří se nestačili nebo neměli kam schovat. Druhá várka bomb dopadla na okraj tábora, do míst, kde se nacházela kasárna SS. Vězni v panice prchali na druhou stranu lágru k okraji lesa. Bomby se sypaly z letadel dál. Zapálily pilu a prádelnu. Pak výbuchy ustaly a shora začaly padat tenké staniolové pásky, kterým Američané říkali window, okno. Používali je, aby zmátli nepřátelské radary. Následoval další náklad padající na zem. Tentokrát šlo o letáky s výzvou německého polního maršála Friedricha Pauluse, bývalého velitele německé 6. armády u Stalingradu. Volal po ukončení nepřátelství.

Fotografie zbytku pařezu goethova dubu naleznete na následujícím odkazu na Wikimedia Commons. Slavný spisovatel ho miloval a v jeho stínu napsal několik svých děl. Předpověděl, že jestli padne tento dub, padne i Německo. Strom začal zhruba v polovině války usychat, až z něj zbyl pahýl, který zničila americká bomba. Odkaz: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Goethe_Eiche_(Buchenwald)

Letka shodila 10 pětisetliberních RDX bomb. Při cestě zpátky je napadla skupina asi třiceti německých stíhaček Messeschmitt a sestřelila tři bombardéry. Cíl mise byl však splněn. Řada muklů utekla, do večera je však dozorci do jednoho pochytali. Okamžitě všechny nahnali do práce na odstranění následků. Přesto se vězňům podařilo odvézt se zbrojnice SS zbraně a zakopat je na různých místech v táboře. Při útoku zemřela italská princezna Mafalda a Rudolf Breitscheid, předseda německých sociálních demokratů. Dále zahynulo 388 vězňů, asi 100 esesáků se členy svých rodin a několik civilních zaměstnanců továrny. Jedna bomba smetla dům prvního velitele tábora Karl Kocha a další zapálila zbytky slavného dubu, který již několik let postupně usychal. Podle předpovědi Goetho se blížil konec nacistického Německa. A s ním konec utrpení v Buchenwaldu.

Příště: Koncentrák Buchenwald XXII: Pochody smrti.

Psáno pro iDNES.cz v roce 2018

Autor není historik. Možné chyby nebo nepřesnosti nebyly způsobeny úmyslně, ale neznalostí, neobratností nebo chybami ve zdrojích. Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, napište svůj názor prosím do diskuze.

Předchozí články série najdete na Blogosféře nebo iDNES.cz:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

Koncentrák Buchenwald IV: Čarodějnice Ilse Kochová

Koncentrák Buchenwald V: Vězněm v dobré společnosti

Koncentrák Buchenwald VI: Milující vrazi z SS

Koncentrák Buchenwald VII: Transporty utrpení

Koncentrák Buchenwald VIII: Přijmout a zlomit

Koncentrák Buchenwald IX: Místo ponížení

Koncentrák Buchenwald X: Mučení

Koncentrák Buchenwald XI: Heftlink

Koncentrák Buchenwald XII: Každému co jeho jest

Koncentrák Buchenwald XIII: Zrůdné experimenty

Koncentrák Buchenwald XIV: Otrocká práce vynáší

Koncentrák Buchenwald XV: Krvavé vlny národů

Koncentrák Buchenwald XVI: Takoví byli Češi

Koncentrák Buchenwald XVII: Lhostejná smrt

Koncentrák Buchenwald XVIII: Zestárlé děti

Koncentrák Buchenwald XIX: Šílenství

Koncentrák Buchenwald XX: Smutné panoptikum

Zdroje:

Americký historik Flint Whitlock a jeho knihy:

Buchenwald: Peklo na kopečku, rok vydání 2013

Buchenwaldské bestie: Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, rok vydání 2015

Přežil jsem Buchenwald: Moje osobní cesta peklem, rok vydání 2016

V drápech bestie, rok vydání 2010, autor Jan Hajšman, český novinář a vězeň

Wikipedie, otevřená encyklopedie

Muzeum koncentračních táborů Buchenwald a Mittelbau-Dora

https://www.buchenwald.de/en/171/

Fotografie a videa:

Wikimedia Commons, Wikipedie, otevřená encyklopedie, YouTube.cz, není-li uveden jiný zdroj nebo odkaz

Náhledový obrázek:

Pixabay.com

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články