A že prý v Rusku doping není státem organizovaný
Psáno exkluzivně pro www.blogosfera.cz ————— To se snaží tvrdit mnozí obhájci ruských sportovců a zastánci jejich startu na mezinárodních soutěžích.
A když už se někdo zmíní o nějakém ruském dopujícím sportovci, tak hned vytáhnou argument, že ten a ten, nejčastěji Američan, dopoval taky. Prostě naprosto v duchu: ale oni tam mlátí černochy. Uniká jim, že kdekoliv v civilizovaném světě je to jen o selhání jednotlivců, kdežto v Rusku, v duchu socialistických tradic celého bývalého východního bloku, je to státní politika za účelem zvýšení národní prestiže.
Zaujal mě případ ruské krasobruslařky Kamily Valijevové. Dnes sedmnáctiletá dívka, dalo by se říci ještě dítě, má za dopink zákaz stratu na mezinárodních soutěžích na 4 roky. Ruský tribunál prohlásil, že závodnice na tom nenese vinu, ruský antidopingová antidopingová agentura se proti tomu odvolala (první vlaštovka?).
Dle mě ve svém věku opravdu vědomě nedopovala. Na světlo boží vyplavala zajímavá fakta: ve věku 13-15 let dostávala 56 různých léků, potravinových a výživových doplňků, které nejsou na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Asi do toho někdo něco přimíchal. Její generální ředitel Olivier Niggli k tomu uvedl: „Je jasné, že tento případ má velmi nepříjemnou pachuť, když vidíte, že se rozhodli (Rusové) raději obětovat sportovce, místo aby ukázali, kdo jí s dopingem pomáhal.“
A v tom je právě ten zakopaný pes. Proč toho někoho ruská strana kryje? Proč na něj neukáže, neřekne, že je to neodpustitelné, obzvláště u dětí, a nesebere mu doživotně licenci? Proč? Napadá mě jenom jedno vysvětlení, aby to u někoho ten dotyčný v budoucnu mohl provozovat opět. A zase ta otázka: proč?
Je to přesně ve stylu pokračovaní bojových tradic Sovětského svazu
Na iDNES má ruský doping silnou obhajobu v osobě blogera Josefa Nožičky.