Jak opilí rudoarmějci zavraždili hajného Žíhlu v Kodě
Je to smutná příhoda z doby krátce poválečné. V zájmu historické pravdy si však musíme připomínat i tyto události. Osvobození, to byl i teror ze strany Rudé armády, i když se ho komunistická propaganda snažila zamlčet.
Na fotografii pamětní desky připomínající tento zločin Rudé armády jsem nejdříve narazil před časem na Facebooku. Šokovala mě, a proto jsem začal pátrat po podrobnostech. V kronice jedné z nejstarších z trampských osad u nás Údolí Děsu, která se nachází v místech této tragické příhody, se píše. „V květnu 1945 v Kodském polesí tábořili sovětští vojáci, kteří zde vypáčili okenice a dveře mnoha chat a sebrali primusové lampy, deky a další věci. V Srbsku u řeky, při chytání ryb pomocí granátů, zranili sovětští vojáci malého osadníka Mirka Hellera. V hájovně v Kodě zastřelili sovětští vojáci hajného Bohumila Žíhlu.“
Tato smutná událost se odehrála 27. května 1945, kdy hajný Žíhla byl zavražděn ožralými sovětskými násilníky při obraně své rodiny. Můžeme se domnívat, co se asi uvnitř stalo. Vodkou rozkurážení rudoarmějci si chtěli užít s paní hajnou a dalšími přítomnými ženami a zároveň vyrabovat hájovnu. Těžko říci, ale tak nějak to pravděpodobně bylo. Jestliže hajný Žíhla byl nucen bránit svoji rodinu, za což zaplatil svým životem, tak to muselo být hodně zlé. Tento brutální čin připomíná pamětní deska u kodské hájovny nedaleko Tetína v Českém krasu.
To ovšem nebyl ojedinělý zločin Rudé armády. Obsazení obce Čejkovice na Hodonínsku Rudou armádou popsal pamětník pan Josef Opluštil takto. „Zpočátku jsme byli rádi, že jsou Němci pryč, ale pak jsme si říkali, že by bylo lepší, kdyby žádní Rusové nepřišli.“ Ti podle něj v obci rabovali, znásilňovali ženy, olupovali místní obyvatele atd.
Ministr financí v čs. exilové londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky III píše: „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážejí prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“
To všechno jsou fakta, která nelze přehlížet. Proto musíme mluvit i o temných stránkách příchodu a pobytu Rudé armády v českých zemích, protože i to je součástí historie. Vůdce Sovětského svazu masový vrah Stalin považoval naší zemi za dobyté území a podle toho se mnozí rudoarmějci u nás chovali. Mezi nacisty a komunisty není velkého rozdílu.
Zdroje:
Koda (Tetín) – Wikipedie (wikipedia.org)
http://www.udolidesu.cz/historie.php?detail=no
Čejkovice 1248 – 1998, kolektiv autorů, vydal Obecní úřad, Čejkovice 1998
Politické vzpomínky III, Ladislav Karel Feierabend, nakladatelství Atlantis, Brno 1996
Uz je to par let co jsem v restauraci Pod Farou ve Vrceni vyslechl vzpominky na konec valky. Demarkacni linie tenkrat probihala podle trati Plzen- Budejovice. Nepomuk a prilehly Dvorec osvobodila US Army, Vrcen na druhe strane trati Ruda armada. No a zatimco Americti vojaci v Nepomuku rozdavali detem cokoladu a zvejkacky, nepomuckym dvcatu jiste nezistne nylonky, rudoarmejci oslavovali s mistnimi konec valky vodkou a pak strelbou ze samopalu. Pocet mrtvych uz jsem zapomel. Ale i ty samozrejme pocitaji slavjanofilove z blogu iDnes mezi padle pri osvobozovani CSR. Ostatne i ja jsem protektoratni dite a udajne jsem byl moc hezke… Číst vice »