Národní den železnice ve fotografii.
Tentokrát se konal v České Třebové, největším nádraží u nás. Pastva pro oči to byla úžasná, zvláště pak pro dětské.
Stačí jen pohled, zvláště na parní mašinky. Srdce nádražáka pookřeje a oči všech vyskočí.
a nemusí to být jen parní.
Tak se na ty báječné babičky mrkněme trošku z blízka. Naleštěná Všudybylka
Ušatá patří to sbírek Národního technického muzea. Proč Ušatá? Hned první pohled to prozradí.
Čtyřkolák, prostě má čtyři hnací nápravy
Skaličák, podle Skalice nad Svitavou, kde se hojně pohyboval.
Celkový pohled na točnu z dronu
Velký bejček
Rosnička. Odvození názvu je zřejmé.
Němka právě čepuje vodu, čemuž se odborně říká zbrojení, včetně uhlí.
U motorové trakce bylo samozřejmě taky na co se dívat. Tato mašina amerického typu přijela z Maďarska.
Zamračená nebo Bardotka, jak je každému libo a je to velká vzácnost, protože se jedná o úplně první vyrobenou, což je zřejmé i z označení 001
Zvláště těm, co bydleli u trati netřeba představovat Sergeje, uměl roztančit i skleničky.
Parní trakce dosluhovala, na řadu přišel Pilštyk. První vyjel v roce 1971.
Brejlovec s trvale nasazenejma brejlema.
Čmelák. Neříkalo se mu tak podle zvuku, ale podle označení ČME. Dodnes slouží v Rusku a nebo třeba v Albánii.
Motoráčku s jedním řídícím stanovištěm se celkem logicky říká Věžák.
V čele Kačena, podle houpavého stylu jízdy na konci Hurvajz, taky ze dřeva a nebo obráceně, jak se to vezme.
Elektrickou trakci zastupovala elegantní Bobina.
Setkání generací. Jako by se současnost na usměvavou minulost mračila.
Pozoruhodná jednotka. Fronta na svezení byla dlouhá.
Panter i zepředu.
Povozit se návštěvníci mohli i ve vláčku vedeným Prasátkem.
I lokomotivy a vozy mají svůj hřbitov,
Tohle mám v živé paměti, pač jsem s tímto strojem něco najezdil jako posádka, hmm to už jsem dost starej, ale do šrotu si ještě nepřipadám.
Tohle už je současnost s historií, jen trošku obráceně, ale o tom samém. I tento novější model jsem si zažil.
To už je lepší
nebo spíš parádní.
Takový menší hlavolam, kdo ho nezvládnul, nevystoupil ani nenastoupil.
Tak schválně, co je tohle za pohled. Dnes už ho neuvidíte.
Posuneme se do současnosti.
No jo no Pendolíno, to už je jiná třída, ale
zase ne tolik romantická.
Podíváme se do terénu. Z Poličky přivezla milovníky železnice hostující lokomotiva z Maďarska. Foto kamarád a velký znalec železnice Pavel Stejskal.
A odvezl je Zelený Anton. Foto P.S.
a Všudybylka. V obou případech je na postrku Zamračená. Foto P.S.
Mezi Českou Třebovou a Svitavami pendlovala Rosnička,
Ušatá,
Čtyřkolák,
a další host, tentokrát z Polska
.
Od Od Třebovic zase Všudybylka.
A také byly závody. Rozdali si to Němka a Zelený Anton. Foto P.S.
Za pořádným snímkem se muselo až úplně na doraz.
Sečteno a podtrženo, byla to velká paráda, které nic nechybělo.
No to je fakt krása. Musel to být skvělý den. Zaujal mě ten věžák, to vážně jezdilo?
Jezdilo všechno, ale některé už nejezdí anebo jen na těchto slávách 🙂
Paráda parádní!!! Hezký večer