Komunistka Konečná ve své omezenosti urazila vlastenecké Lobkowicze

Jiří Lobkowicz se obul do vůdkyně KSČM za její slova k adventu. Vrchní soudružka pak reagovala jako osoba hodně hloupá. Vlastenečtí Lobkowiczové na rozdíl od komunistů nikdy nekolaborovali s nacisty.

„Vaše stalinistická komunistická strana je zodpovědná za pronásledování kněží a věřících včetně mučení, poprav nebo jejich posílání do zajateckých táborů, pracovních táborů a psychiatrických léčeben. Jak se opovažujete vzít do úst slovo adventu? První svíčka adventu představuje naději a příchod narození Krista, proti čemuž vaše ideologie vždy bojovala. Vaše lež, sarkasmus a politický oportunismus jsou jen odrazem vaší odporné morálky a chování,“ zareagoval nad „adventním rozjímáním“ Kateřiny Konečné na sociální síti X kníže Jiří Lobkowicz z mělnicko-hořínské větvě rodu.

Hlavní komunistka pak zareagovala jako nevzdělaný člověk nízké inteligence papouškující dávno vyvrácenou rudou propagandu. „Fascinující, když mě morálně školí zrovna potomek šlechty, která tu 400 let ruku v ruce s církví plundrovala vlastní zemi a její obyvatele v doslova otrockém systému a držela u moci rod, jehož cíl byl kompletně vymýtit český národ a poněmčit ho… vrah na rohu a morálce káže.“

Je až nepochopitelné, co vedlo soudružku Konečnou k tak mimořádně stupidní reakci. Předvedla totiž neskutečnou hloupost kombinovanou s lhaním a urážkami. Rod Lobkowiczů je historicky vlasteneckou českou šlechtou a s poněmčováním neměl nikdy nic společného.

Výčet českých vlasteneckých aktivit tohoto rodu je rozsáhlý. Například Lobkowiczové věnovali 10 300 zlatých na stavbu Národního divadla v Praze. Kníže August Longin Lobkowicz z mělnicko-hořínské větvě rodu byl čestným členem Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách a také zastával post jednatele Národního muzea.

K výrazným postavám 19. století patřil jeho syn kníže Jiří Kristián Lobkowicz. Byl členem strany Strany konzervativního velkostatku, zastánce českého státního práva a federalizace habsburské monarchie. podporoval Stremayerova jazyková nařízení v roce 1880, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou ve vnějším úředním styku. Hájil práva Čechů, ale zároveň upřímně usiloval o poklidné soužití obou národností v českých zemích. „Byl jsem ode vždy přesvědčen, že v naší drahé vlasti mají oba národy stejná práva, že každý má právo seděti na své zděděné hroudě a chrániti svou národnost a střehnouti její zájmy. Neboť považuji za jednu z největších úloh svého života, působiti k tomu, aby mezi oběma národy, obývajícími tuto krásnou zemi, panoval mír a pokoj a aby nebyly sobě nepřáteli, nýbrž aby byly činny v ušlechtilém závodění pro blaho naší společné vlasti.“ řekl v roce 1905.

Lobkowiczové se také v letech 1938 a 1939 přidali k celkem třem antinacistickým deklaracím české šlechty, které protestovaly proti odtržení Sudet a potvrdily věrnost signatářů k českému národu, ke kterému se chtěli za každých okolností hlásit.

Kníže Max Lobkowicz z roudnické primogeniturní větve se aktivně zapojil do protinacistického odboje a stál se velvyslancem československé exilové vlády v Londýně ve Velké Británii. Za to mu nacisté zkonfiskovali veškerý majetek. Je příznačné, že mu byl v roce 1945 vrácen, ale o tři roky později uloupen komunistickými zločinci. Lobkowiczové si za nacistické okupace rozhodně ostudu neudělali,

To samé však nejde říci o komunistech, jejichž činnost v prvních válečných letech byla kolaborací s německými nacisty a platí to i pro ty české. Od podzimu roku 1939 až do června 1941 byli na příkaz sovětských bolševiků nejhoršími nepřáteli lidstva angličtí imperialisté, kteří prý chtěli pouze uchovat své kolonie a proto vedou válku, kdežto Hitlerovo Německo touží po míru. To popisuje ve svých pamětech významný agrární politik Ladislav Feierabend, jenž se velmi tvrdě opřel do českých rudých soudruhů. Ti totiž podle něj v roce 1940, kdy nacisté popravovali a mučili české lidi, deportovali vlastence do koncentráků a zavřeli vysoké školy, agitovali proti vstupu do československé vojenské jednotky ve Velké Británii, která bojovala se státy Osy. Ilegální Rudé právo dokonce vyzývalo v roce 1940 britské vojáky, aby neválčili proti dělníkům v německých uniformách.

Pozoruhodné je také prohlášení moskevské centrály čs. komunistů v čele s Klementem Gottwaldem z roku 1940. „V zemi je třeba vést takticky vedenou politickou kampaň proti pařížskému Národnímu výboru (původní čs. zahraniční vláda) a jeho akcím: nucené mobilizaci, použití českých formací jako protisovětských a koloniálních skupin, proti perzekuci Čechů a Slováků ve Francii a Anglii. Zásadně odmítáme vytváření československé zahraniční armády.“ Čili vlastizrada jako vyšitá.

Kateřina Konečná by si měla vzpomenout na české přísloví mlčet zlato a řídit se jím, aby se veřejně nezesměšňovala a nedělala ze sebe primitiva. A když komunistka použije Krylův obrat, „na rohu ulice vrah o morálce káže,“ je to opravdové chucpe.

Zdroje:

Historická šlechta › Lobkowicz – základní údaje

(4) Jiri Lobkowicz na platformě X: „@Konecna_K Vaše stalinistická komunistická strana je zodpovědná za pronásledování kněží a věřících včetně mučení, poprav nebo jejich posílání do zajateckých táborů, pracovních táborů a psychiatrických léčeben. Jak se opovažujete vzít do úst slovo adventu? První svíčka adventu představuje“ / X

(4) Kateřina Konečná na platformě X: „První 🪔svíčka zapálena a vánoční výzdoba rozmístěna…teď bych si k tomu ještě dokázala představit nějakou pohádku v 📺televizi. Bohužel mě čeká náročný pracovní týden, tak se na něj půjdu pomalu připravovat… Přeji Vám všem krásný zbytek neděle a pokud to jen trochu půjde, tak https://t.co/vuGd06VEuF“ / X

Národní deklarace české šlechty 7. 9. 1939 | Fronta.cz

Rod Lobkowiczů: jak vznikl a co dělají jeho potomci dnes

Jiří Kristián z Lobkowicz – Wikipedie

HISTORIE: Komunisté aktivně podporovali nacisty – Neviditelný pes

F. A. Šubert, Národní divadlo v Praze, Dějiny jeho i stavba dokončená. nakladatelství J. Otto, Praha 1881

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články