Koronaropiruety
Pirueta (česky otočka, obrat) je pohyb, který je znám ponejvíce z baletu a krasobruslení. V politice jde o termín méně lichotivý.
Hlava státu od doby začátku pandemie Covid 19 pronesla celkem tři oficiální projevy na toto téma. V prvních dvou jsme slyšeli zvyklé invektivy na adresu názorových oponentů. Teprve ten třetí, nejkratší, už byl prost obvyklých narážek na něčí inteligenci a soustředil se na podstatné. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček vedle obvyklých výpadů na FB, Twitteru a rovněž u dnes již zmizelého pomníku maršála Koněva byl schopen v katedrále číst i úryvky z Listu Židům, tedy cosi zcela proti smyslu svých dřívějších postojů a výroků.
Premiér státu po počátečním pobíhání před kamerou, kde sliboval dovézt neexistující roušky, kdy statoval u přistávajících letadel s předraženým čínským zbožím (je třeba stále zdůrazňovat, že nešlo ze strany Číny o humanitární pomoc, jako tomu bylo symbolicky z naší strany, ale o hodně dobrý obchod, na kterém se opeřila do té doby u nás neznámá firma) nakonec usoudil, že je lépe soustředit se na nové obchodní možnosti (s násilným utlumením konkurence) a přestal exhibovat několikrát denně. Dokonce si našel místo pro citaci kohosi, kdo mu poslal nějakou sms zprávu stran důvěry v nadpozemskou bytost.
Paní Alena Schillerová ukončila Účtenkovku, jež měla být dle jejich slov přínosem pro lepší výběr daní (což si nejspíše myslela jen ona sama). Nyní v rámci úspor byla zrušena. Její projevy v televizi, kdy to, co řekla včera, neplatí dnes a jistě to dnešní nebude platit zítra, potvrzují tézi, že její jedinou opravdovou kvalifikací je ideová příchylnost k předsedovi vlády. V rámci všeobecného obrácení k Universu si na jednu konferenci pro sichr pověsila na krk růženec.
Byla by to legrace, pokud by nešlo o vážné věci. Ony zmíněné piruety jsou známkou bezradnosti namíchané s arogancí moci.
Charakter člověka se pozná ve zlomových okamžicích. Jak ve veřejném, tak i soukromém životě může člověk velmi často a dlouho působit nějakým dojmem. A pak v okamžiku kritického momentu se jeho podstata zjeví v plné nahotě. A to jak v dobré, tak i té odvrácené poloze. Je poučné sledovat ty, kteří nám vládnou jak se chovají právě v těchto okamžicích. A rozpomenout se na na ně v době, kdy bude po epidemii a na plakátech budeme číst cosi, co tak s jejich chováním v kritické době až tak neladilo. A kochat se piruetami jen ve zmíněných sportech.
Já strašně doufám ,že je nějaké peklo.Strašně moc doufám.
Ano Davide, peklo existuje tady na zemi a věřím, že než člověk opustí tento svět, prožije, co si zaslouží. Byť by to byla jen poslední hodina, či minuta jejich života. Takovým lidem
bez svědomí a páteře není co závidět. A to jsem ateista „díky Bohu“ 🙂
Kde jako ateistka berete tu jistotu? („věřím, že než člověk opustí tento svět, prožije, co si zaslouží“)
Přitom spousta komunistických pohlavárů, soudců ap. zemřeli pokojně v exklusivně vysokém věku.
Protože věřím, že „něco“ existuje ať tomu budeme říkat jak chceme. I to desatero je zjednodušeně řečeno vlastně návod na slušné chování. Možná je to, že se dožijí vysokého věku právě proto, aby mohli pohlédnout zpět na svůj život a činy. A myslím si, že všechny dobré i zlé skutky se člověku vrací.
Ona ta karma není zdarma.
O pomstychtivosti to vůbec není a ani jsem to tak nemyslela. A také raději věřím v dobro a podle toho se i chovám
Ano, všechno se vrací v dobrém i ve zlém, ale v tak vrchovaté míře, že si to člověk – jako tvor chybující (vědomě i z neznalosti či naivity) – snad ani nezaslouží. Pak přichází k poznání, že odpuštění jako všeřešící institut vlastně neexistuje, protože je pořád „pronásledovaný“…
Jestli to nebude tím, že je velký rozdíl chybovat nebo vědomě konat zlo. A nemyslím si, že si to nejde uvědomovat.
Nerozumím ?
Vy by jste je chtěl soudit ? Já ne. Taky bych nechtěl být v jejich kůži 🙂. Myslím tím tehdy a ani na konci jejich života.
Možná se zrovna jejich oběti měly naučit odpouštět … (vysoká škola života, kterou každý nedá)
Nejsem tak pomstychtivý. Dávám lidem naději, jako ji opovážlivě přijímám po svých osobních selháních sám. I když mohlo jít o neskutečná zvěrstva, dávám i lidem jako Hitler naději; oni už to neodčiní, ale jde o věčnost. Ne – pokud se budou neupřímně kát ze svých zločinů (a my stejně neupřímně ze svých běžných selháníček a sviňárniček), jen aby bez lítosti zbaběle vyškemrali milost, tam naději nevidím. Vidím ji ale v náhledu a uvědomění si; když je to opravdová, nefalšovaná lítost (samozřejmě lítost nad spáchaným, nikoli sebelítost). Konečně nejde o spravedlivé tresty, ale o nic menšího, než o věčnost. Nemám problém… Číst vice »
Katolíci říkají, že peklo bude po smrti (pro některé, pro ty dobré bude ráj).
Buddha říkal, že peklo po smrti nebude, protože je už teď 😀 .
… nabízí se skoro už zapomenuté slovo…korouhvička…jako symbol nerozhodnosti a ochoty točit se právě tam kam právě vítr vane…
Já ti nevím, Tomáši, co mě čílí víc, jestli ty piruety anebo ti, co jim za ně tleskají nebo je alespoň omlouvají. Ten růženec je síla.
To jejich chování je spíše k smíchu, kdyby to nebylo vlastně k pláči. Jinak vzpomínám si na Stanislava Grosse s jeho obrovskou arogancí, jak totálně zjihl a otočil, když bohužel cítil, že je konec.
Tak byť si o našem láskyplném prezidentovi myslím všelicos, přeci jen doufám, že není nakažen a nemění své postoje ze stejného důvodu.
No, když si vzpomenu, za co se poroučel Stanislav Gross a co musíme snášet nyní…….jinak pirueta pana Zemana asi nebude mít nějaký význam. myslím, že on sám sobě už tak úplně nerozumí.