Jak jsem si radši nekoupil auto.

„Miláčku nekoupíme si nějaké zánovní auto?“

„Dřeli jsme jak koně, něco jsme i vydělali, vezmeme to na leasing, ať nejezdíme furt v dodávce.“

„Ty by sis chtěl zase jednou trochu zamachrovat co? Vždyť ta dodávka nám jezdí dobře, potřebujeme to?“ Otočila žena hlavu od dřezu?

“ No potřebujeme? Řekněme, že si to můžeme dovolit. Podívej je smutná doba, jsem tlustej s vysokým krevním tlakem, nemocná štítná žláza………………drapne mě Covid, natáhnu bačkory a ještě jak tam budu v té dřevěné bedně ležet, tak mě bude srát, že jsem poslední roky života jezdil v plechový bedně, která zásadním způsobem nevypovídala nic o mé  úspěšné kariéře.“

„A co si můžeme dovolit?“

„Pojď zavoláme Honzovi a mrkneme se, co má v nabídce.“ Odtušil jsem od PC.

A tak jsem vyrazili na nákup nového staršího vozu v jediném správném živnostnickém termínu v roce. Na Silvestra ve 14.00 po šichtě v Gruntu.

„Tak co byste chtěli?“ Otevřel Honza bránu své firmy

„Jaká jsou kriteria?“

“ No……………aby se tam vlezlo pět dospělých lidí, aby to přiměřeně žralo a nouzově se v tom dalo převést pár krabic se zbožím do Gruntu, aby nás to nezruinovalo…………………“

„Nechceme nic černého ani tmavého, ať to není furt zasrané.“ Doplnila manželka……………..

„A nic luxusního, aby nám to nikdo nezáviděl.“ Doplnil jsem rychle.

„No počkej, když mně se líbí ta Audina.“ Skočila mi žena do řeči.

„Vladěnko neblbni, lidi nás sežerou, všude ekonomická krize, Babiš lže každý druhý den v televizi, Schilerka škrtí živnostníky a my si koupíme Audinu?“

“ Co blbneš, dyť je pět roků stará?“ Ohradila se žena.

„Jo, ale není to na ní vidět, sousedi nás sežerou, zákazníci přestanou platit, kamarádi nás opustí a rodina nás bude pomlouvat………………..“

“ A co kdybychom třeba odřeli nárazníček, promáčkli trochu dveře a utrhli levé zrcátko?“ Zkusila to ještě žena.

“ No hergot, to by fakt možná pomohlo čoveče, řekli bychom, že je levná z bouračky!“

Víte v týhle zemi se totiž ani malý úspěch neodpouští!

P.S. Auto jsem samozřejmě nakonec žádné nekoupili, nejsme přeci nějací živnostenští sebevrazi, ale ženě jsem slíbil, že jí v lednu na její starou Octávku koupím nové koberečky a strhnu ze zadního skla ty nálepky „I love porno“ po předchozím majiteli.

Ovšem ty koberečky samozřejmě jenom gumové, abych náhodou  „nepřetáhl strunu.“

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články