Nechci se promořit

Nechci se promořit novým koronavirem. Zatím ne. Nehodlám nechat zkolonizovat buňky svého těla virem, o jehož původu a chování v těle zatím mnoho nevíme. A ne proto, že bych si ho snad pletla s Ebolou.

Jen bych ráda věděla víc a měla pro případ onemocnění k dispozici lék, který by mi umožnil předejít případným těžkým komplikacím a zařídil, že neskončím s trubkou v krku na ventilátoru anebo se zástavou srdce doma na gauči. Ráda bych měla možnost vyváznout bez plicní fibrózy, se zdravým srdcem, nepoškozenými játry a oběma funkčními ledvinami. Chtěla bych mít zdravý oběhový systém bez krevních sraženin, dostatek bílých krvinek a hlavně funkční centrální nervový systém. Chci vědět, že pokud nemoc prodělám, nenakazím se jí za pár měsíců znovu, anebo že virus nezůstane latentně přítomný v mém těle, číhaje na další příležitost. Chápu, že někteří skromnější jedinci si snad vystačí s polovinou plic a kouskem jater, ale já jsem, přiznám se, trochu neskromná. Chci být zdravá, abych mohla pracovat a starat se o rodinu. Pokud mi to bude dopřáno, ráda si počkám na nové léky, technologie a vakcíny, na nichž teď usilovně pracují týmy vědců z celého světa. Experimenty s neznámým virem „na vlastní kůži“ mi připadají příliš riskantní a ochotně je přenechám jiným. Ideálně těm, s nimiž nepřijdeme do kontaktu já ani mé okolí. Kdyžtak až po vás, vážení…

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články