Hrdina dnešní doby Roman Janoušek

Každá doba má své hrdiny, ať ty kladné či záporné. Jsme rádi, že v u nás v České republice jsou vzdor všeobecnému mínění i ti první. A navíc žádní troškaři.

Je třeba připomenout slábnoucí paměti některá fakta. Tento náš novodobý John Wayne jel v březnu L.P. 2012 se svým vozem, nepochybně z nějaké důležité schůzky na další, protože lidé jeho typu nezahálejí ani na vteřinku. Nějaká hloupá nána stála našemu hrdinovi v cestě a tak ji jen trochu naklepal její šunku. Když tato husa nepochopila, jaké cti se jí dostalo, že měla na své kapotě otisk vozu našeho Kolibříka, musel jí to dát razantně a jasně najevo tím, že ji svým ořem dal řádnou lekci a jen tak kapánek ji sestřelil z cesty. Že ta slepice utrpěla jen mnohočetná zranění a nešla rovnou do věčných lovišť, bylo dáno jen Mistrovým uměním nezabíjet, ale vážně varovat.

Poté se akce chytila naše novinářská žumpa a natočila v přímém přenosu, jak podplacení šerifové našeho hrdinu loví, až jej dostihnou. Bylo to samozřejmě nefér, protože ta zkorumpovaná banda měla svá auta, zatímco náš vzor prchal pěšky. Ač zřetelně nemocen ( v našich krajích již populární virovým onemocněním, při němž člověk jen vypadá, že je namol, ale je to samozřejmě jen nemoc z vyčerpání ), musel odpovídat na hloupé dotazy těch uniformovaných šašků a potupně foukat do nějaké trubičky, kde samozřejmě porouchaný aparát ukázal číslo 2,2.

Protože podobný hrdinský výkon bylo třeba podrobně sepsat pro příští generace, byla v následných dnech zastavena doprava v jedné části pražské čtvrti, aby byl zmapován do naprostého detailu skvělý čin našeho Kolibříka. Místo, aby byl poté vytisknut v Rodokapsech, byl náš hrdina z dodnes nejasných důvodů popotahován před různými – jak jinak než koupenými – šerify a poté odsouzen na 4,5 roku to temnice.

Ti mizerové v talárech vůbec nebrali v úvahu, že náš hrdina je vážně nemocen. Každý jiný by svou nemoc ihned uvedl jako důvod svého chování a žadonil o shovívavost, ale Roman s hrdým úšklebkem morálního vítěze nastoupil do vězení, protože jak známo, ostří muži nefňukají a nežehrají na svůj osud. Musel se najít jeho přítel, který na vážnou nemoc upozornil. Nemoc byla natolik vážná, že všech 8 znalců olomoucké nemocnice usoudilo, že pobyt za mřížemi tohoto trpícího invalidy je naprostá zhovadilost a že jeho poslední dny za zemi by měl tento pracovitý a šlechetný muž trávit na svobodě. Protože by mohl v cele nečekaně zesnout, byl mu – samozřejmě naprosto nesmyslný – trest přerušen, aby se mohl rozloučit se svými blízkými a poté očekávat v klidu svůj konec.

Ale Roman to nevzdal, Místo invalidního důchodu se opět vrhl do své práce, která jej druhdy přivedla do maléru. A dokázal těm hlupákům v bílých pláštích, že i s vážnou mozkovou nemocí se dá jezdit na kole v úpalu, plavat osamoceně v bazénu či sjíždět alpské ledovce na lyžích. I zkorumpovaná soudkyně, jež ne něj měla dohlížet, byla jeho vitalitou a energií natolik šokována, že jej nechala na svobodě.

Současná štvanice na Kolibříka ze strany novinářských hyen je dokladem zpustlosti společnosti. Vždyť Roman Janoušek je hrdina, který nám všem ukazuje cestu, jak se prostřílet z bezvýchodné situace na svobodu. Děkujeme, Románku, kamaráde.