Ostravské kostely a chrámy
Po delším zápasu s pro mne zatím málo osahaným formátem se mi, zdá se, podařilo sepsat tuhle úvodní větu, takže dál už to třeba půjde líp.
Před časem jsem se rozhodl postupně navštívit všechny kostely a významnější kaple na území Ostravy – katolické, evangelické, husitské i pravoslavné, i místa vypálených synagog. Z těch návštěv pak na základě studia pramenů a zpovídání pamětníků píšu krátké články, které na mém FB profilu pravidelně čte můj bývalý spolužák Tomáš Vodvářka, a ten mě vyzval, abych ty textíky nabídnul Blogosféře – tak snad se vám budou líbit a třeba vás inspirují k návštěvě…
1. Zaniklý kostel sv. Jiří, Slezská Ostrava
S ohledem na zavřené kostely v době pandemie jsem putování začal na místech chrámů zrušených a zaniklých – tím prvním bylo místo, kde stával jeden z nejstarších hřbitovů a kostelů na území města Ostravy.
V současnosti již zaniklý kostel sv. Jiří byl vystavěn snad už na počátku 13. století jako hlavní svatostánek nově vzniklé vsi při strážním, dnes Slezskoostravském, hradu. V polovině 16. století přestavěn Sedlnickými z Choltic do podoby pozdně goticko-renesanční prosté stavby s věží, která zároveň sloužila jako místo posledního odpočinku tohoto šlechtického rodu. Po výstavbě nedalekého nového kostela sv. Josefa na poč. 80. let 18. století byl starý kostel přeměněn na školu a sýpku, později na byty. V roce 1985 byl zbořen.
Přilehlý hřbitov svatého Jiří sloužil svému účelu až do roku 1823, kdy byl uveden do provozu nový hřbitov u kostela sv. Josefa, základ dnešního ostravského Ústředního hřbitova.
Návštěvu místa kostela sv. Jiří je nejpohodlnější zahájit z Těšínské ulice, a to Klášterní uličkou, která začíná přímo naproti kostelu sv. Josefa a klesá dolů k hradu. Lokalita bývalého hřbitova a kostela sv. Jiří je na louce po levé straně uličky, hned za zdí farské zahrady. Při okraji louky je informační tabule, která přehledně a detailně popisuje historii tohoto místa – autory tabule jsou pánové K. Slíva a Mgr. Z. Moravec.
V dolním okraji louky jsou zbytky zdiva, kamenné podezdívky pod dřevěným plotem hřbitova, a také kamenný kříž s nečitelným textem a letopočtem 1902, který ale ke zrušenému kostelu a hřbitovu zjevně nemá žádný vztah.
Vítám nového člena naší skupiny, taky ráda navštěvuji kostely jako kulturní památky, do Ostravy to mám tedy daleko, ale žiju vlastně v podobné části země, na severozápadě, Ústecký kraj, oblast Chomutovsko. Spojuje nás hornictví a další specifika. 🙂
Vítám Petra, mého spolužáka ze základky i gymnasia a jsem rád, že bude publikovat své články tady na Blogosféře. Myslím, že dělá dobrou práci mapováním sakrálních staveb na Ostravsku, které je povrchně bráno z duchovního hlediska jako terra incognita.