Sonet dušičkový
Když babí léto dotká pavouk,
javory vybarví se mědí,
v potocích zvadlé listy plavou
a rybář v ranní mlze sedí,
rád toulávám se nocí tmavou
a bez ohledu na prostředí
pár otázek se mihne hlavou,
na které neznám odpovědi.
Vůni zániku cítím všude;
rok jde rychlostí nesmlouvavou
a brzy ukáže nám patu.
Ať byl jaký byl, co jich bude,
než naposled se projdu trávou,
než vyjdu na pouť bez návratu.
Krásne nostalgické, ďakujem.
Hezký! Barvy podzimu a typická vůně. A nostalgické myšlenky.
http://odowakk.blogspot.com/2011/11/podzim-na-kralovskych-vinohradech.html