Zoufalství ANO aneb politická turistika v praxi
Pan Vítězslav Jandák oznámil že na podzim bude v senátních volbách kandidovat jako nestraník za ANO v Jihomoravském kraji. Podívejme se na velice zajímavou a veselou politickou historii pana Jandáka.
Politickou kariéru zahájil jako člen Republikánské Unie. Nutno uznat, že již tenkrát to byla strana poněkud marginální a dnes si na ní asi málokdo vzpomene. Stejně asi uvažoval i Vítězslav Jandák, protože záhy změnil dres a vstoupil do KDU-ČSL.
Lze předpokládat, že tuto stranu asi nepokládal za dost velkou a proto se stává členem ODS v dobách jejího vládního působení, či spolupůsobení, v rámci Opoziční smlouvy. Bohužel to tam ale na nějak velkého pohlavára nedotáhl.
Proto zřejmě pochopil, že se se svou pravicovou orientací trochu spletl a v roce 2005 se stává ministrem kultury ve vládě Jiřího Paroubka (ČSSD). Tedy obrat o 180°. Asi je mu přeci jen poněkud trapné vstupovat už do své čtvrté politické strany a tak se v roce 2006 nechá zvolit jako nestraník na kandidátce ČSSD do Poslanecké sněmovny. Když byl v roce 2010 a 2013 opětovně do Poslanecké sněmovny zvolen, tak už do ČSSD vstoupil. Vděčnost musí být, že.
Nyní ale prozřel a prohlásil, že ČSSD dělá populistickou politiku a bližší je mu tudíž hnutí ANO. Dodávám osobně, že tam je šance na koryta vyšší než u ČSSD.
Pěkně to na Twitteru okomentoval Vít Rakušan, předseda STAN: „Vítězslav Jandák říkal o svém dřívějším působení, že republikáni byli politické dětství, ODS byla politická puberta a ČSSD je konečně politická dospělost. Jenom nevím, jestli je teď kandidatura za ANO politický důchod nebo už stařecká demence.“
V každém případě si jen říkám kam až klesá hnutí ANO když musí nechat kandidovat takovéto figurky. Rozumní lidé brzo prozřeli a odešli (namátkou pánové Komárek nebo Telička) a teď už je to personální zoufalost v podobě loajality, ale bezmozku.
..na to abych četl..či poslouchal rozhovor s jandákem…se necítím být dostatečně psychicky vykarosován…. a jsem nakloněn názoru…že to nemá cenu dále komentovat…
Dík, žes to napsal, už když jsem četl onen rozhovor, tak jsem to chtěl tak nějak okomentovat – už nemusím. Tento člověk je prostě profesionální politický prostitut, který – jako pracovník této profese – jde s tím, kdo mu dá více. A je schopen každý svůj krok, nad kterým normální jedinec v lepším případě kroutí hlavou, v horším blije, odůvodnit jako krok nezbytný, potřebný a hlavně – PRO SPOLEČNOST – nikoli pro sebe, jak by se mohlo zdát. Vítězslav Jandák je etalonem politického hnusu.
Mně se vždycky zdálo, že pan Jandák ve filmu Copak je to za vojáka je tak přirozený, že to snad ani nemusí hrát.
Radko, to bychom se upili k smrti.