Omicronový deník – část dvanáctá – Povolený booster, králíci a (ježi)-babička

Tak od pondělí slavnostně – pro nás doslova s křížkem po funuse – povolena registrace na posilující třetí dávku 12-18 let. No vida, že to jde. Stačí zjistit, že by Češi nemohli s dětmi do Rakouska lyžovat a hned se pohnou ledy. Jsem vám říkala, že to nakonec prorazíme. Jako všechno předtím. Jen ty úplně zbytečné průtahy…

Škoda, že v Česku nejde nikomu primárně o zdraví. A taky, že to mohlo být povoleno dávno, např. automaticky od 1.1. 2022 a aspoň starší Anna mohla mít za sebou booster a nemusela prodělat Omicron a teď všechno 3x očichávat, jestli už to cítí správně. Už naštěstí téměř ano.
Mladší Emma čich už zpět má, zatím se tváří, že to máme za sebou. Tak budu doufat.

Dnes konečně i starší dcera antigen bez náznaku druhé čáry, tak v pondělí „král vysílá své vojsko“ zpět do vzdělávacího procesu. Ufff. Už bylo na čase. Brzy by mi z neustálé přípravy 3 jídel denně, doplňování školy a vymýšlení zábavy asi přeskočilo.

Průběh onemocnění

Celkem tedy – když to shrnu – se omicron po 2 očkováních u dětí projevil – chrapotem, bolestí v krku (ale bez nějakého extra zarudnutí), horečkami, u mladší až 39.9, rýmou, ucpanými dutinami, kašlem, který jsem naštěstí u obou rozehnala inhalacemi a obě přišly 3.-4. den zcela o čich. U mladší se vracel postupně celkem rychle zpět. Starší ještě bojuje.

Léky, co jsem dětem dávala

Co se týče léků – už jsem to psala, ale ptáte se na to opakovaně – takže klasika – na teplotu ibuprofen (dle váhy dítěte – 1 tableta 200 nebo 400), při velkých horečkách lze střídat po 3 hodinách s paralenem nebo aspirinem, zabíral mi lépe u obou Ibuprofen, vitamin D (kapky), Céčko ve všech podobách – džusy, pomeranče, cucací tablety, čaje proti kašli a čaje na průdušky, Mullerovy šalvějové pastilky na bolest v krku, mladší má chuťově raději pastilky Juniorangin, Sinupret tablety na dutiny 2×2 denně, průplach mořskou vodou – libenar v kapslích, inhalace beroduralu (zabralo fakt skvěle a rychle na kašel), sirup Stopkašel, inhalace heřmánku nad hrncem, čistění vzduchu čističkou s UV filtrem a zvlhčovač vzduchu na noc. Zinek jsem nedávala, už mi přišlo, že není kdy to podávat, aby nejedly jen samé pilule, ale občas se doporučuje.

Průběh Omicronu u 2x očkovaných dětí

Akutní fáze nemoci – u mladší 3-4 dny s horečkami, u starší teplota 38 jen jeden podvečer, ale zase se u ní déle táhla ta rýma. Úplně v pořádku kromě čichu se mi zdály cca po 7-9 dnech, ale přetrvávala velká únava u obou. Dneska jsme se byly zase projít a zdají se mi už úplně dobré. Taky jsme s dětmi po roce vyndaly z mrazáku ve sklepě zbytky loňského sněhuláka Olafa, kterého nám bylo loni líto, když kolem něj všechno roztálo a on se tak statečně držel, a dneska jsme ho vzaly na procházku. Obávám se, že si moc dlouho sněhu v Praze neužije. Uvidíme.

Chodba, o které jsem se zmiňovala minule, je taky vymalovaná, sláva. Celkem to bylo bezbolestné. Díky pánové…

Králičí válka

Jinak, když pomine doma covid, člověk by si třeba i trochu psychicky od potíží odpočinul, ale kdepak, přihodí vždycky něco dalšího. Takže se nám zbláznil domácí mazlíček – mladší králík – máme už přes rok dvě samičky. A mladší Bella začala napadat starší a hodnější králičici Ellu, která je s námi o 4 měsíce déle, než čertovská Bella.

Konzultovala jsem to s chovatelkou, od které Bellu máme a bohužel jen potvrdila, co jsem tušila, zbláznily se jí hormony a protože není kastrovaná, chtěla by mít potomky a projevila se u ní už 2x falešná březost, při které staví hnízdo, je nevrlá a napadá všechny kolem. Při kastraci nám loni jeden králík bohužel umřel, takže se do toho moc neženeme, ale vypadá to, že nám nic jiného nezbyde. Protože jinak se dámy povraždí. Doteď idylické soužití a procházky po bytě se proměnily ve zběsilou honičku, narážení do věcí a vrčení. Takže mají zase každá svojí klec a budeme to muset vyřešit se zkušeným veterinářem, tentokrát s lepší a šetrnější anestezií než loni. Držte palce. Protože další oznámení úmrtí oblíbeného králíka fakt nezvládnu.

Naše babička zase řádí

Kdo čte dlouhodobě moje statusy na facebooku, ví o mé (naštěstí) nesmrtelné lehce tyranské babičce (99 let), která nám už 8 let všem slušně zatápí. Přesto, že se objektivně těší neobyčejnému zdraví, bez užívání jediného léku, lehla si před dlouhou dobou v 91 letech do postele, rozdala její milované kočky, a oznámila nám, že už jí to tu nebaví a zemře. Bohužel nějak zapomněla na to, že když celý život nebrala žádné léky, každý den chodila 3 km, otužovala se v potoce, v 11 si dávala zdavotní decku bílého a střídmě jedla, její tělo je připraveno být tu tak cca do 120 minimálně. To babičku (naoko) nesmírně štve, a zatímco my ji za její úžasný věk obdivujeme a těšíme se na dort se stovkou, ona nadává, že nemůže sakra vůbec umřít. Její dekadentní negativistické řeči nelze unést jinak než s ironií a humorem, kterého mám naštěstí po ruce celou basu.

Naposledy si zlomila v prosinci ruku a snažila se nám to zatajit. Naštěstí na to přišel pečovatel z Cesty domů a díky tomu se podařilo ji konečně přemluvit (no, po pravdě ji lehkým násilím za našeho povzbuzování odtáhli dva saniťáci) k návštěvě lékaře a k následnému přestěhování do domu s pečovatelskou službou. Jelikož je stále neočkovaná (donť ask… nehnete s ní ani párem volů, protože když přece umírá, nebude se očkovat!), musela být na pokoji sama.
Tehdy byl volný jen rozlehlý luxusní dvou-lůžák, což se babičce zamlouvalo, ale nyní se domov zase plní a je potřeba babičku přestěhovat do pokoje menšího, protože s ní – jako s neočkovanou – nikdo nemůže a ani nechce bydlet.

Že je sama na pokoji, babičce samozřejmě nevadí, ale rozhodla se, že se ze svého milovaného pokojíčku nehne. Také odmítá otevírat jakékoliv úřední dopisy – i ty určené pro domov s příspěvkem na péči. A už vůbec se nepůjde podívat na ten vedlejší pokoj s jedním lůžkem, který pro ni pečovatelé laskavě připravili. Taky odmítá podepsat souhlas s přestěhováním a prostě se chová jako rozmazlený 99 letý fracek, jak je jejím zvykem.

Pečovatelé jsou nadmíru trpěliví, ale pokud se babi nepřestěhuje do úterka, začne to být fakt problém. A možná nám ji vylifrují pěkně zase domů. Což si nikdo z nás – a vlastně ani babička – která v domově úplně ožila, přibrala a po osmi letech si nechala umýt hlavu – nepřeje. Takže v pondělí tam musíme s tetou naklusat ve válečné zbroji a nějak ji přesvědčit, aby laskavě zvedla zadek a přesunula se – s naší pomocí – do pokoje pro jednoho. Že nám to (ježi)-babička, o kterou jsme doma pečovaly s tetou 8 let, dá pekelně sežrat, je jasné už teď. Prostě zábava nikdy nekončí.

Přeji vám pěkný víkend. Pokud máte děti 12-18 a udrželi jste je stále zdravé, tak už je do boosteru nikam nepouštějte…. Je škoda, aby onemocněly teď. A tři dávky fakt Omicron nepustily, to můžeme s mým mužem po 14 dnech extrémního vystavení viru od obou dětí, potvrdit.

Všechny díly zde: https://www.blogosfera.cz/author/terezaboehm/

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články