Dlouho nic nebylo, Tak zase vývar toho nejlepšího, co bylo zachyceno, nalezeno, uslyšeno, přečteno a zde zaznamenáno.
Goldstein a Rosenkrantz žijí v Tel Avivu, oba jsou spisovatelé, a jak už se to občas prinahodí, nemůžou se vystát. Goldstein právě vydal knihu, a kdyz na nej Rosenkrantz jednou na ulici natrefil, pritocil se k nemu a nahlas rika: “Moc se mi líbila jejich kniha, Goldstein, kdo jim to napsal?” “Jsem potěšen, ze se jim má kniha líbila. Kdo jim to přečetl?”
Abram přišel na oslavu narozeniny svého přítele Izáka.
– Milý Izjo, nevěděl jsem, co ti mám dát, zdá se, že máš všechno, tak jsem ti napsal báseň!
A s těmito slovy Abram vytáhl svůj zápisník a začal dramaticky recitovat svou báseň.
Izja pozorně poslouchal až do konce a pak řekl:
– Děkuji ti, drahý příteli! Nádherný dárek. Mohu ti nabídnout občerstvení? Posuň si židli blíž k parapetu, otevřu ti okno!
Novák pracuje ve firmě Kohn a syn. Jednou za ním přiběhne sekretářka starýho Kohna: Pan generální vás chce vidět. Novák, celej doplašenej, se doplíží k šéfovi. Novák, jdou jen dál, posaděj se, daj si doutníček a trochu whisky? Novákovi odlehne a šéf pokračuje: Víte, už dlouho jsem jich chtěl pochválit, žádný maléry, práce včas hotová, prostě extra třída. Řeknu jim, že si nedovedu představit, jak by náš podnik bez nich mohl fungovat. Nicméně, od příštího měsíce, se o to přesto pokusíme.
Dospívající dcera bankovního úředníka Zuckermanna se zamilovala do mladého herce. Její otec radikálně vylučuje, że by souhlasil se sňatkem, protože má zkušenost, že čím lepší herec, tím horší charakter a nespolehlivý člověk, který se jen poflakuje po barech a o rodinu se nedokáže postarat.
Dcera Rebeka je z toho nešťastná, až jednou konečně přesvědčí otce, aby se s ní šel podívat na divadelní představení, kde její milý hraje.
Otec pozorně sleduje drama a celou dobu mlčí, jen občas zavrtí nevěřícně hlavou. Po skončení se obrátí na dceru: „To, co jsem říkal, neplatí. Můžeš si ho klidně vzít. To není žádný herec!“
„Šalom,“ řekl vlk.
A dvě prasátka chtěla otevřít dveře.
„Ukaž pindíka,“ řeklo ale třetí prasátko.
Paní Diamantová koupila v obchodě s látkami Salomon & son materiál na sukni pro dcerku. Ester si vzor sama vybrala a prodavač Hirsch matku ujistil, že se látka při praní zaručeně nesrazí.
Po prvním praní však sukýnka, ušitá těsně pod kolena, odhalila dospívající dívce nohy až neslušně vysoko.
Rozlícená matka letí s dcerou do obchodu a už zdálky ukazuje, že jsou dívce vidět celá kolena.
Prodavač hned pochopí, oč jde, a matku s dcerkou teatrálně vítá: „Ojvej, ta Esterka nám ale vyrostla!“
V jednom štetlu viděli rabína, jak na náměstí dlouze a zaujatě rozmlouvá s krásnou, dobře vyvinutou dívkou.
Vedení židovské obce si ho druhý den zavolalo a pohoršeně mu vytklo, że jeho chování nebylo důstojné rabína.
Když skončili, rabín jim s povzdechem řekl: „Víte, drazí přátelé, já myslím, že je lepší rozmlouvat s krásnou dívkou a myslet přitom na požehnání Všemohoucího, který ji tolika dary obdařil, než se modlit k Všemohoucímu a po celou dobu přitom myslet na krásnou mladou dívku…“
Izák s Rebekou si večer lehnou do postele. Izák se pokusí obejmout ženu.
„Dneska ne, bolí mě hlava,“ odstrčí ho Rebeka.
„Tak já rychle skočím k sousedce pro nějaké prášky,“ nabídne se Izák. „Do hodiny jsem zpátky.“
Roubíček zvoní v pět ráno u rabína, který se za chvíli objeví v županu a rozespale se ptá: „Co je?“ „Rabi, omlouvám se, že ruším, ale jaké požehnání se říká před pitím kávy?“ ptá se Roubíček. Rabín se chytí za hlavu a povídá mu: „Baruch ata ha-Šem, Elehejnu melech ha-olam, mechaje ha-metim. Požehnaný jsi Hospodine, vládce světa, který oživuješ mrtvé.“ Dobré ráno všem!
Potká Roubíček Kohna:
„Jak se mají, pane Kohn? Slyšel jsem, že se prý oženili?“
„Ale ano, oženil.“
„Poslouchají, a jsou spokojeni?“
„Ale ani ne, okna jsou do dvora.“
Kolem zasmušilého Berkowitze projde známý a prohodí: „Šalom, Arone. Jak jdou kšefty?“
„Po celý rok prachmizerně, Maxi,“ pohlédne na rozveseleného Löwensteina. „Ale nyní mám konečně vyhlídku na dobrý obchod.“
„Gut. A jak jsi to dokázal?“
„Přestěhoval jsem se – a teď mám z okna výhled na úžasnou cukrárnu, kde si zákazníci podávají dveře.“
– Izaku, prý se budeš ženit. A kdo je ten šťastný?
– Matky
Sedí Rabinowitz na lavičce před svým domem. Jde kolem Silberstein a zeptá se ho nad čím přemejšlí.
„Ale, je to jen taková marnost nad marnost. Napadlo mě, že kdyby Adam a Eva byli Číňané, snědli by nejdříve hada a bylo by po problémech.
V kupé rychlíku z Prahy na Moravu se nóbl pasažér představí židovskému obchodnímu cestujícímu: „Jsem hrabě Esterházy.“
„Těší mě, já jsem Dobrotivý bůh.“
Hrabě se málem urazí: „Vy mi můj původ nevěříte? Chcete se ze mě dělat legraci?“
„Kdepak, to ne – já jsem totiž obchodní cestující a kdekoliv se objevím, lidé volají: Dobrotivý bože, už jste zase tady?!“
Farář, rabín a imám přijdou do baru v New Yorku. Barman je zmerčí a povídá: „A to je co? Nějakej vtip?“
Napsal jste:“Židovský pesimista si myslí, že věci již nemohou být horší. Židovský optimista mu kontruje tím, že určitě mohou.“ Ve skutečnosti je to takto: „Židovský pesimista se obává, že věci jsou nejhorší z možných. Optimista se obává, že je tomu skutečně tak!“
Bohnumil Michal
2 let před
„…mechaje ha-metim“
Mikro kurs hebrejštiny, „mét“ znamená mrtvý.Proto se v Izraeli dost smáli Zuckerbergovi, když založil firmu Meta (pod kterou patří Facebook), ten by to měl vědět.
Dobré ráno všem!
Napsal jste:“Židovský pesimista si myslí, že věci již nemohou být horší. Židovský optimista mu kontruje tím, že určitě mohou.“ Ve skutečnosti je to takto: „Židovský pesimista se obává, že věci jsou nejhorší z možných. Optimista se obává, že je tomu skutečně tak!“
„…mechaje ha-metim“
Mikro kurs hebrejštiny, „mét“ znamená mrtvý.Proto se v Izraeli dost smáli Zuckerbergovi, když založil firmu Meta (pod kterou patří Facebook), ten by to měl vědět.
Mazl tov!
Ďakujem, pobavilo ako vždy…
Ďakujem, pobavila som sa. Mala som náročnejší deň. Môj favorit je Adam s Evou a hadom. Prečo je židovský humor občas drsný a pritom anekdotický?