Honíme se, pachtíme, jsme uštvaní. Stoly se musí prohýbat jídlem a pitím všemožného druhu a zároveň nám až příliš často zcela uniká podstata tohoto svátku a s trochou nadsázky tím pádem i života.
Je poněkud zvláštní, že obecně analytici a komentátoři dění na Ukrajině zcela opomíjejí fakt, že Putinova spolupráce s Teheránem, KLDR a Běloruskem je projevem bezmocnosti Moskvy.
Osvobození ukrajinského města je zcela nepochybně skvělým úspěchem ukrajinské armády, ale je to vyhraná bitva, válka v žádném případě.
Kolik prožitků jsme v životě propásli a kolik máme šancí? Někdo jich má dost a někdo minimum?
Výročí brutálního násilí proti židům v Německu, které vyústilo v Holokaust má na svědomí především Adolf Hitler. Přesto se zde v tento den, v jiném článku, takřka adoruje jiný bezcitný diktátor. Pan doktor Vodvářka nám připomněl dnešní výročí počínající hrůzy Holokaustu, jež měly jeden ze svých zásadních počátků právě při Křišťálové noci.…
Připomínky nástupu komunismu v Rusku jsou v moderní společnosti naprosto nezbytnou nutností. Jak je ovšem možné, že národ, který pod svými bolševickými diktátory tolik trpěl, opakuje svou historii?!
Obyčejná lidskost se vytrvale vytrácí. Za chvíli bude tak malinká, že budeme potřebovat lupu, abychom ji našli.
Bylo by velmi naivní se domnívat, že kandidaturu na prezidenta nemá Andrej Babiš a jeho tým, v čele s Markem Prchalem a Alenou Schillerovou, dostatečně promyšlenou. Strategie i munice jsou zcela jistě připravené.
V kontextu posledních událostí jsou stále nepřijatelnější jakékoli proruské projevy. Z Ruska se stal skutečný Mordor a zločiny Rusů na Ukrajině se stávají denním koloritem. Je třeba je neustále připomínat.
Andrej Babiš oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Tímto krokem se dost výrazně mění rozložení sil v situaci, kdy se předpokládalo, že už to neudělá.