Občas se objeví na pultech kniha, která by měla být příručkou nejen pro politiky, ale i pro lidi, kteří chtějí a umějí přemýšlet. Kniha s výše uvedeným názvem od Daniela Prokopa mezi ně jistě patří.
V dobách coviditis acuta jest dobré emigrovat mimo zónu bláznění. Kolega Tomáš Flaška je v Itálii, my jsme vyrazili do známých končin v Chorvatsku. Pár fotek pro ty, co jsou doma.
Dalo se to předpokládat, že nakonec bude jistá práce důležitější, než nějaký virus a následná karanténa. Od samého začátku tvrdím, že pokud by se provedlo hromadné testování zdravotníků (lékařů, sester a pomocného personálu), a ti pozitivní by šli do karantény, zdravotnictví se zhroutí.
Takže 10.9.2020 začíná rouškobraní a to vyjma postele a sprchy téměř všude. Je to – jak je zřejmé – ochranné opatření proti šíření nemoci Covid 19, této novodobé morové rány.
Zatímco kancléř Mynář píše dopis čínskému velvyslanci, v němž se plazí po zemi a sděluje, že s panem Vystrčilem je to takový omyl, pan Komárek kupuje klavíry Petrof, které náš „obchodní partner“ nekoupil pro „urážku“země.
10. září 2020 začne soud s člověkem, který před rokem při zběsilé jízdě zabil v protisměru jedoucího našeho elitního zpravodajce generála Milana Jakubů. Maximální trest je v tomto případě 6 let
Zemřel Jiří Menzel. Vedle smutku z odchodu nás pozůstalé musí těšit, že jsme byli souputníky člověka, který nás těšil svými filmy.
Společností ještě hýbe 5000,- Kč, kteroužto částku obdrží každý důchodce našeho státu, bez ohledu na typ důchodu. Jako vždy je společnost rozdělena od naprostého nadšení z této bankocetle až k odporu z dalšího zadlužování země a nesystémového kroku.
Miloš Vystrčil se stal pro svou misi na Tchaj-wan fackovacím panákem.
Pamětníci si možná vzpomenou na výrok soudruha Brežněva, který nám v roce 1968 naordinoval „omezenou suverenitu“, což je oxymorón par excellence. Zdá se, že čínské soudruhy některé termíny skutečně zaujaly.