Sdílený virtuální prostor
Dobrodružství s veřejnou vývěskou, kterou jsem se rozhodla proměnit, pokračuje, už je viditelná velká změna. Z potrhaných dřívějších plakátů je dnes vidět jen malý kousek, skoro celou plochu vývěsní plochy z kovu, takové té informační tabule radnice, kterou lidi většinou nečtou, bývá to totiž nuda, je teď vesele barevný a…
Vyrůstala jsem na socialistickém sídlišti, kde bývala i knihovna. Oáza dobrodružných i poetických příběhů… knihovna už není, ale chodím tudy někdy s mámou, když potřebuje doprovod, aby jí někdo nepřepadl, když si nese z pošty důchod. Sídliště zvané Severka dnes přitom působící docela útulně, domy jsou zateplené, s barevnými fasádami,…
Vloni touto dobou jsem ještě pracovala v Klokánku, kde jsem zažila nezapomenutelné chvíle. S dětmi, které mají všelijaké rodiče, a tak se o ně na nějaký čas starají tety se širokým srdcem. Moje srdce bylo široké dost, a možná až příliš, nedovedla jsem být až tak přísnou vychovatelkou, nýbrž spíš…
Vypadá to, že jsme opravdu ve válce. Proti takřka neviditelnému nepříteli, jednomu viru, který jistě nemusím jmenovat. Promo má obrovské, až podezřele, ale to nechme konspirátorům, těch je dost. Nemusím znát „jediné pravé“ pozadí dějů, spíš se potřebuju zhruba zorientovat a podle toho se zařídit. Docela mi to jde, i…
Můj první telefonický hovor se studijním oddělením pedagogické fakulty, potřebuji řešit cosi v elektronické příhlášce. Poradí mi, a tak následuje tisk, podpis dokumentu a ještě zajít na poštu s doporučeným psaním. Cinkne mi pak oznámení SMS, že zásilka je doručena. Univerzita nese název lékaře, vědce, básníka a filozofa Jana Evangelisty…
Žena s noblesou i temperamentem, vzdělaná a cituplná, jedinečná umělkyně. Nezapomenu na komponovaný pořad Poezie šansonu, kdy z divadelního pódia rozdávala svou životní zkušenost prostřednictvím hlubokých textů dvou ženských autorek. Podařilo se mi jí tenkrát z pod pódia vyfotit a napsat článek do novin a poté i do blogu. Poslat…
Co jsem neudělala ve svých 18, ani ve 40, nejspíš udělám teď, kdy mi táhne na 57. Protože mě jeden člověk k tomu hecuje, nabízí mi práci, ve které vidím velký smysl. Je to náročný už teď, trénovat logické uvažování a navíc i matematiku. S tou matikou mi může pomoct…
Ač už nejsem profesí redaktorkou místních novin, tak mě čas od času opět přitáhne reportážní práce. Referuju pak třeba o tom, že jsem objevila nově vysázenou alej nebo napíšu na jinou svobodnou platformu o vzniku a fungování blogosféry. Byla jsem totiž nedávno oslovena s otázkou, jaký byl můj kulturní zážitek…
Nastává čas, kdy k nám proudí přání od našich blízkých či přátel a známých. Přání psaná od srdce či jen ze zvyku, protože jsou přeci vánoce. Ty letošní jsou pro mě něčím krásnějším a může za to právě jedno z přání, o kterém tu povím více, protože…
Josef Formánek je mým nejoblíbenějším současným českým spisovatelem. Před lety jsem byla pravidelnou čtenářkou časopisu Koktejl, který vedl, pak mě dostal román Prsatý muž a zloděj příběhů. Následovala kniha o laskavosti Dvě slova jako klíč, poté jsem si prožila doslova drama v románu Mluviti pravdu, který Formánek napsal dle skutečného…