Strašně gumová věta. Prostě mohu tvrdit, že můj názor je pevný. A když se náhodou ukáže, že je špatný, tak ho změním a ještě z toho udělám ctnost, že vlastně idiot nejsem, viďte pane prezidente?
I když má název dnešního blogu jistý nádech erotického pelu, upozorňuji čtenáře dychtícího po tomto druhu čtiva, že bude následnými řádky zklamán.
Reverie idololatræ I. Růžová má líčka, štíhlá je jak tyčka, vonná jako z umývárny… Ó, je božská naše hlavní covidienička!
Místo kulek létají vajíčka. Ale našim politikům se po tom evidentně stýská. A teď se konečně blýsklo na lepší časy.
Taky na to již došlo. Začalo nám zatékat. Sice jen když je určitý směr větru, jeho síla a k tomu vydatný déšť, ale přece.
Když se mi před pár lety narodila dcera, ve velké radosti a ve stavu opilosti jsem tímto stylem informoval rodinu, blízké, přátele i kolegy v práci o této novince. Podotýkám, že daný text je „lehce“ nadnesený a je prezentován svéráznou formou především za účelem pobavení – slabší povahy raději dále…
[limerik] Sliboval všem, jak je ochrání, napraví jim život posraný, hýkal: „Zvolte mne do čela!“ – Ozvěna odpověděla: „Lipany, Lipany, Lipany…“ (© vtg 2021)
Po delším čase sebrané vtipy národa, vyvoleného Hospodinem, aby mimo jiné ukázal, že vedle utrpení i humor je součástí jeho identity.
Nakapaly do ostružiní červené slzy jeřabin, krajinou prošel polostín a začínají vládnout stíny. Jen otvůrky vydlabanými prosvítá svíčka obětin – tou letmou září oslavím svátek své vlastní kebulíny: neb právě začal Helloween, je svátek vydlabaných dýní…