Nauč se smát, aniž bys plakal. Nedávno byl svátek Purim, jeden z nejveselejších svátků židovského roku, Tak aspoň pár pro pobavení.
Takhle to dopadá, když se člověk vrtá do něčeho, co neumí. Ale zkuste dneska sehnat řemeslníka na nějakou práci na hodinku.
Jako plánovací a zodpovědný typ provádím přípravu i na návštěvu lékaře. Hlavně si beru čtečku, knihu nebo hlavu na přemýšlení nad články na blog, protože v čekárně se člověk fakt nudí. Pokud ho někdo nevytrhne.
Je jim oběma už hodně přes 80. Ale čilí jsou a hlava jim stále pálí. Jejich dcera je objednala na ono dnes blahoslavené očkování proti Covidu. Háček byl v tom, že až na druhý konec Prahy. Co s tím?
Tlak okolí sebou nese stres, který většinou škodí zdraví. Přesto občas přináší zajímavé situace, protože člověk se pod jeho vlivem chová jinak než obyčejně.
Další várka, tentokrát z jedné darované knihy. Tak shavua tov.
Stalo se to dneska ráno. Kráčela jsem do práce a pomalu se probírala k životu. Všude kolem byla ještě tma. Když jsem procházela uličkou mezi domy, kousek od popelnic, uprostřed hustého keře, uslyšela jsem náhle hlas, zřejmě volající na mě.
Další porce vtipů, týkajících se národa, který snad i díky jim přežil. Nejsou nové, jen sbírám ty, které se mi líbí a o nichž si myslím, že mohou potěšit a rozesmát díky své zkratce, obsahující životní zkušenost i schopnost dělat si legraci sami ze sebe.
Pořád se jim na mě něco nelíbilo. Vlastně asi už od narození. Já jsem ale optimistka, takže jsem to opět vyřešila po svém.
Načínáme druhou třicítku vtipů národa, který je znám tím, že si umí dělat tu největší legraci ze sebe. A my Češi jsme na tom podobně.