Sdělují nám Rusové dnes a denně. Na vině je NATO a USA. Že je huba nebolí.
Kdo se bude omlouvat za skandální výroky Tomia Okamury na adresu evropských institucí, za Miloše Zemana a hradní klaku, za Václava Klause a celý jeho institut a za všechny ty, které Pekarová tak popudila?
Pár měsíců po volbách a už se zase můžeme smát. Politická estráda vždy vyrukuje s novým nečekaným číslem. Poslanec Farský se chystá létat na rozhodující hlasování ze západního pobřeží USA, zatímco jeho kolegové na takové hlasování nestačí doběhnout ani z kanceláře v budově Poslanecké sněmovny. A hlasování projeli. Markéta Adamová-Pekarová…
Marnotratně si ruce myjem, jak nesmilníme, nezabijem, a já se chechtám potají, kterak se masa opájí metamorálním deliriem. © vtg 2022
[tucet nových čmáranice a jeden lime-ryk pojizerský]
Výročí úmrtí Václava Havla inspiruje. Můžeme se zamýšlet nad jeho osobou, nad dobou, kterou ovlivnil, nad ideály, které propagoval, nad jeho nástupci, nad jeho kritiky i nad nositeli Havlova oblíbeného pojmu „čecháčkovství“.
Při pohledu na tohle si každý rozumný člověk poťuká na čelo. Jenže ono to je trochu jinak.
Andrej Babiš sice kandidaturu na prezidenta neoznámil, ale zahájením podpisové akce chce lid pobídnout, aby ho dobrovolně a nadšeně vyzval, ať ho vede. Podívejme se, co za ním zbylo jako za členem vlády.
Ve středu Valné shromáždění OSN většinou 129 států k 11 schválilo rezoluci, podle níž jediným oficiálním pojmenováním Chrámové hory v Jeruzalémě je její muslimský název al-Haram aš-Šaríf. Jakýmsi pofidérním politikářským hlasováním byla naprosto popřena historická fakta, ignorována skutečnost, že židovské osídlení i židovská tradice nejposvátnějšího místa judaismu trvají…
Přemýšlím o tom, jak to funguje v té naší malé kotlině a celkově nad okolnostma kolem voleb, před nimi i po nich. Dovolil jsem se inspirovat svými oblíbenými pisateli politické satiry v paralelních (nikoliv parlamentních) listech,