Rok předtím byly v ulicích tanky a mrtví ruskými kulkami. Jen o rok později už zabíjeli „naši“ bez „bratrské pomoci“. Z hlediska vyššího principu mravního byl srpen roku 1969 mnohem horší.
Dovolím si přimíchat trochu ironie v tomto textu, ale i trochu informací, které v médiích o Izraeli chybí.
Razantní a správné rozhodnutí České republiky, Rusové, kteří se chovají nepřátelsky vůči naší zemi, u nás nemají co dělat. Jsem ale rád za slušné Rusy, kteří rozhodnutí naší vlády proti jejich krajanům podporují.
Použil jsem citaci pana Émile Zoly při jeho slavné řeči na obhajobu Alfréda Dreyfuse, nespravedlivě obviněného ve Francii na sklonku 19. století. Je třeba se ozvat…
Hledat na Izraeli chyby v době jeho smrtelného ohrožení je forma antisemitismu.
V Teheránu dál přetrvává dilema, jakým způsobem na poslední izraelské kroky zareagovat (projevilo se to i v rozporu mezi prezidentem a ajatolláhem). Ale nejen to.
Nevím. Není to předčasné? Kolik už tady bylo obviněno politiků z různých stran politického spektra a většinou to vyšumělo do prázdna.
Je to další ze zločinných kroků maďarské vlády. Povolila Rusům a Bělorusům získat tzv. národní karty umožňující jim cestovat do Uher bez bezpečnostních kontrol a dostat v nich i práci. Je to však nebezpečné pro zbytek Evropy.
V Íránu byl zabit lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja. Palestinci obvinili z akce Izrael, Jeruzalém se oficiálně nevyjádřil. Izraelci však slíbili pomstu každému, kdo se podílel na teroristických útocích v říjnu minulého roku.
Pokud jste zmíněný film viděli, dáte mi za pravdu jedno. Nikoho nenechá chladným, nikdo neodejde z kina bez emocí. A to všech možných.