Obě města mají cosi společného – začal v nich celoplanetární průser a obě jsou v zemích, kde jsou lidská práva podřazena základnímu etalonu stávajícího zřízení – absolutní moci
Vláda nám zakázala vycestovat. Což je naprosto protiústavní a nesmyslné. Je věcí každého státu, koho k sobě pustí, ale bránit vlastním občanů opustit zemi má hodně společného s diktaturou.
Chovat se jen moudře je pro mě nudný. A čím jsem starší, tím víc mě baví se pouze moudře nechovat. Zašpásovat si s realitou je stejně zábavný, jako se do krupicový kaše pustit vidličkou a nožem. Těch možností!
Rusko nám pohrozilo, že odstranění sochy Koněva bude mít důsledky. Naprosto náhodou o pár dnů později dojde k masovému kybernetickému útoku na naše nemocnice o nichž naši bezpečnostní experti tvrdí, že vše ukazuje na zemi původu Rusko.
Do jednoho z našich domovů přijely kolotoče. Dva. Že na to není vhodná doba a že je potřeba teď důstojně, vážně a bez blbnutí projít pandemií v oblaku anti-covid desinfekce?
Na dnešní den připadá svátek Jom Ha-šoa – Den obětí holokaustu. Připadá symbolicky na den tzv. Varšavského povstání v ghettu.Ten den jsou čtena jména mrtvých.
Včera jsem „vyloučila z přepravy“, aneb vyhodila dočasně z facebooku pár dalších lidí a bohužel to byli i lidé, které znám delší dobu. Někteří mi napsali mail, že tomu nerozumí. Zkusím to tedy vysvětlit centrálně, pro případné další podobné případy.
Návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na to, aby studenti šli povinně zase pracovat na pole, by nás posunul o 30 let zpět.
Zaručených babských rad není nikdy dost. Nemusí přímo reagovat na bezprostřední omezení, někdy jsou i krutě preventivní.
Je tady Coron-éra. Etapa, kdy veletočem obracíme způsob života a snažíme se rychle si srovnat hodnoty. Kdy máme po mnoha letech důvod se skutečně obávat něčeho velkého . Doba, kdy se ukazuje, kdo za co stojí. Kdo pracuje, kdo fňuká. Doba, kdy se mění definice hrdinství. Taky znám hrdiny. Hrdiny…