Asi víte, jak to my holky každého věku máme, když se ve filmu žení náš herecký idol. Na jednu stranu jsme rády, že příběh skončil happy-endem, ale…
Někdy si připadá , že už jsem kamenný, jak starý patník u cesty. Někdy mám pocit, že už nestojím ani psům za zvednutou packu.
Ze série “nerušit, snažím se během 30 dnů vybrat peníze na vydání knihy”.
Víte, napsala jsem knihu Ženy z Bohnic. Rozhodla jsem se ji vydat v rámci crowdfundingové kampaně, což zjednodušeně znamená, že pokud na ni nevyberu dost prachů, tak kniha prostě nespatří světlo světa. Aneb story o knize pokračuje…
Že by ty dobré byly nějakým způsobem zavádějící či vadné? Nebo se k novinářům ani nedostanou.?
„V životě se potkáte se dvěma typy lidí – se slibovači a s oblbovači“, kázal nám ze stupínku učitelský matador, jenž od matematiky přes tváření plastů, elektrické obvody s polovodiči, dějepis a francouštinu mohl s odborným a životním nadhledem vyučovat všemu a mezi celými generacemi študáků, kantorů i školských úřadů…
Víte, napsala jsem knihu Ženy z Bohnic. Rozhodla jsem se ji vydat v rámci crowdfundingové kampaně, což zjednodušeně znamená, že pokud na ni nevyberu dost prachů, tak kniha prostě nespatří světlo světa.
Neustále slyším nějaké remcání na Blogosféru, ale slušelo by se spíše poděkovat.
Manželka mi udělala kázání. Spadl jsem asi do morálního bahna.
„Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy.“