Není dne, kdy by se předsedkyně KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy) nedistancovala od své komunistické minulosti. S bývalou KSČ (Komunistická strana Československa) prý nemá již nic společného.
zpíval kdysi Jiří Dědeček. Pravda, bylo nutné ještě posečkat nějakou dobu, ale zdá se, že nakonec se dočkáme toho, že se naše země zbaví pošetilé nutnosti zvát do každé veřejné debaty i člena této strany.
Sype se na nás hnojomet ze všech ruských stran a proruských trollů u nás, že jsou zde měněny výsledky války a překrucována historie. Naši ruští komunističtí nohsledi šli ještě dál a dokonce nám sdělili, že je u nás oslavován fašismus. Kým a kde konkrétně už samozřejmě neuvedli. A není to…
Nemyslete, vyrostla jsem v tom též. Vyrůstala jsem v těsném sousedství velké posádky spřátelené armády, hláskovala jsem hesla KSČ, recitovala ruské básničky, zpívala ruské písničky, stála jsem v pionýrském kroji na stráži u pomníku padlých ruských hrdinů, v rámci přátel sovětského filmu jsem se nořila do hluboké melancholické ruské duše.
Návrh komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na to, aby studenti šli povinně zase pracovat na pole, by nás posunul o 30 let zpět.