Manželka souseda Průši má velké srdce a duši, když je nejhůře, vždy ráda pomůže, dík té své dobré nátuře. Když jsem se depresí dusil, manželka souseda Průši podržela mě a podržela mně. A Průša mi dal po tlamě. © vtg 2022
[haiku] Jarní hladina, možná se s něčím loučím,… možná začínám… © vtg 2022
Šeří se, marně do dlaní ukrývám uši, krákání dál zní v hlavě mozkožravě… Kéž brzy přijde svítání! © vtg 2022
[Carmen limericum] Pošmajdávám si pod jabloní, hnáty mě bolí a vzduch voní, bůhvíkam dojdu, dříve než pojdu, mapu jsem zahodil už vloni. © vtg 2022
[triolet] Neviditelný, v mimosvětě bezrozměrném a bezčasém, nedokvašen a nedohněten – neviditelný. V mimosvětě nevěcném plně bezpředměten, jsa hluchým, tápu za hlasem, neviditelný v mimosvětě, bezrozměrném a bezčasém. © vtg 2022
Předjaření [carmen limericum] Obkvet mi jarem barák a můžete mě kárat, že právě nic víc neřeším, když rok co rok jsem šťastnější, že dožil jsem zas jara. © vtg 2022 A závěrem:
[triolet triste] Z Ruska se valí barbaři a z Kremlu lži a zvratky a smrt zlý skrček vyváží. Z Ruska se valí barbaři a kdo ví, kdy se podaří zahnat ten sajrajt zpátky. Z Ruska se valí barbaři a z Kremlu lži a zvratky. © vtg 2022 …
[triolet] Je krásné pláchnout od davu, třebaže venku lije, a sedět v dešti u splavu. Je krásné pláchnout od davu, když déšť veršuje na hlavu kapkami poezie. Je krásné pláchnout od davu, třebaže venku lije. © vtg 2022
[triolet] Přidýchlo vlaze do zimy, potají pučí jaro! V tričku už raší loňské ozimy, přidýchlo vlaze do zimy i dívkám s ňadry bosými a labuť dělá holubičku. Přidýchlo vlaze do zimy, potají pučí jaro v tričku.. © vtg 2022
[limerik] Děl v Hudlicích jistý panic, že správné je milování jen s osobou milovanou. A pak poodešel stranou ošetřit si puchýř v dlani. © vtg 2022