[listy podzimní] Opadáváme s podzimem, hladinou času poplynem, a já, netuše co se stane, jen prosím: jsi-li, tak dej, Pane, kéž letos ještě nezhynem!
Milionkrát jsem narazil a namlátil si hubu. Dej mi však, Pane, trochu sil, a zas do toho pudu.
Debilo [nekorektní protestlimerik] Smířeno s dobou prohnilou prý žilo-bylo debilo — že shůry nebylo mu dáno, rozum bralo za koblihárnou, a tak se mu to líbilo.
Tak jako Ijla Muromec chtěl jsem být velký bohatýr se svaly jako skála, a pak pohledný nadsamec, snad něco jako Richard Gere, aby mi každý dala. Dneska, já starej pitomec, vzdychám s dalšími penzisty: „Kéž stolice je stálá!“ a smutně sahám pro klystýr. © vtg 2021
Snad s pozdní nocí navštíví mě sen o cestě časem. – Nechám se svézt tramvají koňskou na Gare de l’Est, a potom dál Orient expresem… © vtg 2021
Po špetce červnového deště k mé potěše a touze co by tak potěšilo ještě, co dnešek ještě přinese? Snad kéž společnost dámská a síla jejích čar a kouzel – vždyť je právě čtvrt na deset a začala noc svatojánská… © vtg 2021