Politika prý do sportu nepatří. Sport se nemá mísit s politikou. Takové a podobné fráze zaznívají ze všech koutů. Komu to ale chcete vyprávět?
Ale opravdu je to sport? A patří třeba na olympiádu? Co fair play? Jak se na něj dívám, čím dál tím více, jsem jen a jen znechucen.
Oblíbený argument všech zastánců ruských sportovců a odmítačů jejich vyloučení z mezinárodní scény. A i kdyby viděli skutečnost kolem sebe 10x denně, tak se nepoučí. Láska k Rusku prostě hory přenáší.
Už je to tady. Po schválení účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách se pomalu začíná protrhávat pytel s odvetnými akcemi.
Nestačí že jich Rusové poslali už mnoho pod drn? Nestačí, že mnozí místo tréninku musí bojovat v zákopech? A ti šťastnější sice ne, ale zase nemají kde trénovat. A i my si musíme přisadit?
Včera v ulicích zase došlo na pochod k úřadu vlády. Nic zvláštního se tentokrát nestalo, ale výzvy účastníků nemají k radikalizaci daleko. Někteří zavítali i před dům řeporyjského starosty Novotného, aby mu tam vyhrožovali. Ale vypadá to, že stejně na víc, než na nějaké štěkání, odvahu nemají.
Pojďme si to rozebrat a porovnat s naší předlistopadovou diktaturou, kterou mnozí pamatujeme.