Je nám těmi správnými vlasteneckými silami vštěpováno, že se pořád před někým hrbíme a že to není nutné. Sklapli jsme podpatky v roce 1939 před Němci a pak v roce 1968 před Rusy.
Nezapomínejme totiž na jedno – Fico byl demokraticky zvolen a většinově vyhrál. To co koná a jak jedná tedy představuje vůli většiny slovenského národa.
Rusy dosazený gubernátor zabrané ukrajinské Záporožské oblasti Jevgenij Balický: „Vysídlili jsme velké množství rodin. Nebyl to snadný úkol. Deportovali jsme ty, kteří nějakým způsobem nepodporovali speciální vojenskou operaci, kteří uráželi vlajku a hymnu Ruska nebo prezidenta Ruské federace.“
Ukrajinský server Texty uveřejnil rozsáhlý seznam osobností z celé Evropy, které považuje Ukrajině za nepřátelské, nebo přímo za podporovatele Ruska. A je mezi nimi i hodně Čechů.
Válka je nekonečná, Ukrajina nemůže vyhrát a čím dříve skončí utrpení ukrajinského lidu, tím lépe pro něj. Je potřeba už zasednout za jednací stůl.
Oblíbené nálepky názorových oponentů, kterými se hemží internetový prostor. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Nestačí že jich Rusové poslali už mnoho pod drn? Nestačí, že mnozí místo tréninku musí bojovat v zákopech? A ti šťastnější sice ne, ale zase nemají kde trénovat. A i my si musíme přisadit?
„Naši bojovníci tě dostihnout, kamkoli půjdeš, kdekoli se budeš schovávat. Napalmem spálí každého z tvých nohsledů, každého, kdo pomáhal zasahovat do života mírumilovného obyvatelstva Ukrajiny.“
Položme si pár otázek, kdo by z toho co měl, pro koho by to bylo dobré a pro koho ne.
Nevím. Osobně dost pochybuji. Vysvětlím proč. Ale je na to potřeba příklad. A ten najdeme ve strhujícím příběhu o nahánění německé bitevní lodi Bismarck britským námořnictvem za druhé světové války.